Chraň ženu a její čistotu ...

04.09.2017 10:38

 

 

To jsou slova jednoho z nových Zákonů pro život na zemi.

 

Když se dnes s vážností podíváme na vztahy přátelské, manželské, na respektování vzájemné úcty muže a ženy, rodičů a dětí, budeme zcela jistě stále více zklamáni nad tím, jaký úpadek zde převažuje. Z čeho to vše pramení, jak je možné, že vzájemná úcta se mezi lidmi vytrácí? Každý z nás si přeje, aby k nám samotným se druzí chovali s ohleduplností, vstřícností a laskavostí. Většina lidí si ale jen postěžuje, jak jsou lidé k sobě navzájem bezcitní, lhostejní, neslušní, jaké projevy nevychovanosti projevují se také už i u dětí a mládeže.

Všimněme si zde jednoho: že čím více si člověk stěžuje, jak si ho druzí neváží, či jak nedobře se vůči němu někdo někdy zachoval, tím méně je velmi často takový člověk zároveň ochoten být sám laskavým a ohleduplným k druhým.

Vraťme se nyní k tématu. Mnohá žena, která si přečetla úvodní větu, povzdechla si jistě, jak velmi ji chybí prožití úcty od mužů vůči své osobě, jak dnes již muži neumějí být galantní, pozorní, úctyplní. Jako každodenní příklad můžeme zde uvést jízdu v jakémkoliv dopravním prostředku, kde většina sedících bývá právě mužského pohlaví různého věku a nad nimi stojí ženy, mladší či starší, s plnýma rukama těžkých tašek.

 

Jak je možné, že se v mužích nevytvoří potřeba vstát a ulehčit ženě tuto situaci? Kde je původ tohoto chování?

 

Nyní si dejme ruku na srdce my, ženy. Chováme se vždy jako čistou ženskostí prodchnuté bytosti, které svým vystupováním přirozeně vyvolávají u mužů potřebu si nás žen vážit?

Jak ale má vůbec žena působit? Co je ono vytoužené čisté ženství, které dokáže vyvolávat u všech bližních, včetně dětí, přirozenou úctu ke své osobě? Vždyť právě ženy vychovávají děti a muže hlavně svým osobním příkladem. Nejsou-li tedy muži, ať již mladí či starší, dostatečně slušní, je to často právě vinou nedostatečné úlohy žen jako jejich matek a nedostatečně žensky působících manželek.

Všimněme si, že v dnešní době k nám stále silněji přicházejí tlaky z okolního světa, že ženy by měly být na stejné úrovni v práci či dokonce v politice, jako muži. Tak zvaná emancipace však ničí v ženách všechny projevy čistého ženství. Můžeme přece vidět, že žena a muž jsou ve své tělesné podobě naprosto odlišní. Již stavba těla je u ženy viditelně o mnoho křehčí a není přizpůsobena takové fyzické námaze, jako tělo muže. To již může mnohé napovědět. a jasně rozdělená je i samotná úloha mateřství, která se prostě zaměnit nedá. Také toto nám napovídá, že každý z nás zde máme mít jiný úkol, který se však vzájemně doplňuje a posiluje ve spojení s úkolem druhého.

Pokud tedy právě žena rozvíjí něžnější, jemnější a půvabnější projevy svého čistého citu, poznáme to v jejím projevu okamžitě. Taková žena nemá potřebu podbízet se mužům svou nahotou a vyzývavostí či různými druhy zkrášlování se, jako je například líčení, zdobení se mnoha šperky nebo jinými výstřelky módy. Tato móda povětšinou jen velmi násilně, dočasně změní vzhled ženiny postavy a tím nepřináší kýžený výsledek - být krásnou. Krása totiž znamená něco docela jiného. Je to právě ono něžné světlo, vycházející z očí, které jsou odrazem krásy a čistoty ducha. Neznamená to ovšem, že by žena neměla dbát o svůj zevnějšek! Čistý a prostý ženský oděv může a má ženu pravým způsobem zdobit. To však vyžaduje od ženy také vlastní přirozený vztah k odívání, který vychází pak z jejího samostatného smyslu pro pravou krásu, jež je nadčasová, bez ovlivnění bláznivými módními výstřelky, které mají potřebu již jen šokovat a ne vytvářet krásu.

Kde však dnes tyto projevy ušlechtilého ženství najdeme? Jen malé nepatrné výjimky se tu a tam objeví. Avšak pokud tuto jemnou, něžnou, úctyplnou krásu v sobě nenesou ani manželky a matky, pak nemůžeme očekávat zmiňovanou pravou úctu od mužů a dětí. Ano, samozřejmě, že stejně málo si mohou dnes oprávněně ženy vážit mužů, kterým chybí vlídnější cit a ohleduplnost. Úctu si však musíme zasloužit. Druzí musí mít důvod si nás vážit. Stejně jako láska nedá se také i úcta vynutit. Vždyť představme si zde pro příklad obraz mnohé dnešní ženy, která pobíhá doma před svým mužem spoře a ledabyle oděna a její ústa jsou stále plná slov - mnohdy velmi povrchních, ba i hrubých - spílání a hádek. Je možné si opravdově vážit takové ženy? Jaké pocity by vyvolávalo takové chování ve čtenářích těchto řádků? Posilu, radost, harmonii? Nebo spíše naopak?

 

Žena má přitom nesmírně velkou možnost vše zmíněné nedobré změnit! Má k tomu velké schopnosti. Jsou to schopnosti citu, který je u ženy zesílen daleko jemnějším smyslem vnímání. Také v sobě právě žena nese zesíleně velkou touhu po kráse, po lásce, po harmonickém životě. Žel mnohé dnešní ženy v sobě tuto hřivnu již zakopaly. Proto musí nejprve změnit od základu samy sebe, v tom nejvyšším úsilí, v  nejvyšší touze po ušlechtilých duchovních hodnotách. Každý člověk má povinnost naplnit svůj život pohybem vpřed, úsilím o povznesení každého svého projevu, každé své schopnosti. Život nám byl dán k využití v duchovním smyslu, nikoliv abychom jej promarnili jen v marnotratném užívání si. Máme jej naplnit poznáváním a naplňováním hodnot pravého lidství.

Věřte, že oproti muži křehčí žena je silná právě ve svém prostém půvabu, jemnosti citu, ušlechtilosti projevu. Toto vše musí však pramenit z čisté touhy a nikoliv z vypočítavosti. Jedině v naplňování duchovních hodnot může být žena šťastná a tím může vytvářet okolo sebe prostředí plné harmonie, lásky a krásy. To je také pravý úkol ženy. Zde je její nejsilnější pole působení. To jest posvátná síla, kterou muž nemůže v takové míře nikdy dosáhnout. Toto působení vyvolává také ihned přirozenou potřebu u mužů ochraňovat takovou ženu a s úctyplností si jí vážit. Co člověk zasévá, to sklidí. Zde to platí tou největší měrou. Zasévá-li žena lásku svým pravým, čistým, ničím nezkaleným citem, bude se jí láska také vracet mnohonásobně více, než by si kdy mohla vynutit. Zde je také základ jakéhokoliv pravého vztahu mezi mužem a ženou. Naplňováním svého poslání ženského-posilujícího a mužského-budujícího, vytváříme v doplnění harmonii. Žena má být úctyplným, světlým mostem, směřujícím k duchovním hodnotám, neboť její cit je plně vybaven vše jemně, živoucně zachytávat a rozpoznávat.

 

Stačí tedy jen opravdově chtít a usilovat o čisté ženství. Neboť ono čisté ženství dokáže změnit velmi mnoho na zemi. Tak mnoho, že by tomu dnes většina lidí ani neuvěřila.

 

Ženy, zkusme se v dnešní uspěchané době, kdy množství povinností zatěžuje každou z nás a vytváří v nás ve velkém tlaku silný stres, zkusme si na chvilku vydechnout, zvednout hlavu k oblakům a potěšit sebe i druhé půvabným úsměvem. Zkusme chvíli v mlčenlivém klidu jen vnímat zpěv ptáků, přírodu okolo sebe. Zkusme ztišit svůj projev a omezit svá slova jen na nejnutnější, smysluplné, hodnotné projevy. Prožijeme tak mnohdy velkou úlevu a vždy překvapující odezvu svého okolí.

Zkusme přemýšlet více o smyslu a hodnotách života, který prožíváme a snažme se ve svém úsilí o lepší já nepromarnit již ani minutu.

 

Přeji všem ženám mnoho radosti, štěstí a sil do dalších dnů.

Martina Š.   

Ilustrace: Aneta Mišovie