Jak je to s překyselením

15.07.2014 11:30

 

Leckde se uvádí, že překyselení stojí za většinou nemocí. Je tomu tak skutečně? Jelikož rovnováha je základním předpokladem správného fungování organismu, velmi důležitý je i správný poměr mezi kyselými a zásaditými složkami. Tento poměr se obvykle vyjadřuje jako pH a správně by se mělo pohybovat kolem neutrální hodnoty (tj. pH 7).  Nenechme se ovšem zmást nabídkami různých prodejců, jež tvrdí, že stačí jen namočit indikační papírek do moči či slin, a víme, jak na tom jsme. Tak jednoduché to zas není.

 

Rozdíly v kyselosti našeho těla

Běžné hodnoty pH v jednotlivých orgánech a tělesných šťávách jsou až neuvěřitelně odlišné.  Nejkyselejší prostředí (až pH 1) je v žaludku, do něhož organismus (kvůli trávení bílkovin) vylučuje koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou. Její dráždivé účinky už zřejmě mnozí pocítili, když se třeba pozdě večer přejedli a šli si lehnout. Část obsahu žaludku se může dostat až do dutiny ústní, přičemž kyselina chlorovodíková nepříjemně pálí. 

Zpětný tok obsahu žaludku do jícnu se projevuje pálením žáhy. Někdo by tyto stavy mohl spojovat s překyselením organismu; hlavně pokud by se mu žaludeční šťávy dostaly až do úst a pak by namočil indikační papírek do slin, jež ty by normálně měly mít pH 7-8. Podobné zděšení nad kyselostí slin by ho mohlo zachvátit, kdyby jedl třeba rybíz. Avšak stačilo by vypít trochu Vincentky či jiné zásadité minerálky a pH slin by se vrátilo k normálu. Obdobně má dojít k neutralizaci žaludečního obsahu (na pH 6-7) ihned po jeho přechodu do tenkého střeva (dvanácterníku), což zabezpečují hlavně pankreatická šťáva a žlučové soli.

Pálení žáhy má různé příčiny – od nesprávné životosprávy, až po poruchy trávicího ústrojí či dalších orgánů – avšak nesouvisí s pH krve. Obsah žaludku nemá přecházet přímo do krve, ale přijaté má nejprve projít trávicím ústrojím. Teprve po přepracování to má pozvolna přecházet skrze střevní stěnu do krevního oběhu a posléze do jater, jež vše dále třídí a přetvářejí. 

Naše krev má volně proudit cévami a normálně by měla mít pH 7,4. Udržování tohoto mírně zásaditého prostředí je pro lidský organismus velmi důležité. Nadměrná zásaditost člověka ohrožuje jen výjimečně (může k ní dojít třeba při dlouhodobém zvracení). Většina lidí naší civilizace naopak spíše ohrožuje překyselením organismu. Jako acidózu neboli překyselení krve lékaři označují stav pH pod 7,34.  Klesne-li její pH pod 6,8, může to až ohrozit život.

Organismus se však usilovně snaží udržet správné pH krve. Třeba tím, že zvýší kyselost tam, kde to přímo neohrožuje život. Například v močovém ústrojí, z čehož následně vyplyne i kyselá reakce moči. Normální pH moči může kolísat od 4,5 do 8. Její reakci přitom mohou ovlivňovat různorodé faktory, např. právě probíhající onemocnění (choroby jater a ledvin, cukrovka, otravy ad.).

Avšak kyselou moč může mít i relativně zdravý člověk, který dokonce pečuje o své tělo. Pokud třeba někdo užívá preparáty s vysokými dávkami vitaminu C, nebo konzumuje spoustu rybízu či dalších plodů, jež obsahují hodně kyselých složek (mezi něž patří nejen organické kyseliny, ale i vit. C), může se jejich přebytek vylučovat ledvinami. Nadměrný příjem vitamínu C či dalších kyselých složek následně způsobuje zvýšení hladiny organických kyselin v moči, z čehož vyplývá její kyselé pH. Přitom ovšem nedochází k překyselení krve!  

„Kyselý" není totéž co „kyselinotvorný"

Aby někdo nezačal mít obavy z rybízu či dalších plnohodnotných darů bytostných, nebo dokonce i z tolik potřebného vitamínu C, připomeňme si, že přirozené součásti ovoce, jakož i samotná kyselina askorbová, nejenže napomáhají k lepšímu fungování našeho organismu, ale přispívá i k udržování normálního pH vnitřního prostředí. Například je známo, že vitamin C je ve vodě rozpustný antioxidant, který v těle inaktivuje nestabilní molekuly kyslíku, tzv. volné radikály, jež mohou v těle napáchat značné škody a tím vyvolávat i různá onemocnění.

I jiné kyselé plodiny dodávají do krve nemálo z potřebných a zdraví prospěšných látek. Barevné plody obsahují kromě vitamínu C také flavonoidy (např. rutin) i další látky, jež posilují správné vyzařování krve. Tyto plody se též většinou zařazují mezi zásadotvorné suroviny; podobně jako třeba kysané zelí či jablečný ocet! Abychom si v tomto udělali jasno, uveďme si základní rozdělení potravin dle jejich výsledného acidobazického působení:

Obecně lze říci, že zásadotvorné jsou zelenina (čerstvá i zpracovaná), bylinky, většina z ovoce (a nepřislazovaných výrobků z nich). Rovněž se mezi ně zařazují různá semínka (dýňové, sezamové, lněné ad.), jáhly, pohanka, brambory, med, javorový sirup, některé kvalitní mléčné výrobky (obsahující dostatek vápníku) a neochucené minerální vody.

Naopak kyselinotvorné jsou všechny suroviny, které obsahují vyšší podíl izolovaných cukrů, škrobů (hlavně výrobky z bílé mouky), tuků a dalších spalitelných živin, z nichž vzniká oxid uhličitý. Pokud ten není včas vyloučen z krve (skrze plíce vydýcháním), může z něj vzniknout kyselina uhličitá. Zde je vidět i souvislost překyselení s kvalitou dechu; poukazuje to rovněž na důležitost správného a plného výdechu.

Avšak překyselení může způsobit i přebytek bílkovin (hlavně masa), alkohol, káva, kakao, čokoláda i další složky potravin. Nepříznivě působí především mnohá éčka – třeba z hojně užívaných fosfátů může v těle vznikat kyselina fosforečná, která při svém přebytku způsobuje různé škody, např. vyplavování vápníku a jiných alkalických minerálů z kostí, zubů a dalších částí těla. Fosfáty se přidávají hlavně do tavených sýrů (v nich jsou povoleny 2g/100g), uzenin, prášků do pečiva, zmrzlin, mražených ryb, Cola nápojů i dalších průmyslových výrobků.  

Je-li v krvi přebytek kyselin, tak organismus uvolňuje minerální látky, jež se vyskytují v kostech či jinde, neboť minerály patří mezi zásadotvorné prvky a přejdou-li do krve, mohou v ní posléze neutralizovat volné kyseliny, které by jinak mohly způsobit značné škody. Proto je smysluplné omezovat příjem výrazně kyselinotvorných potravin a zásadně se vyhýbat překyselujícím éčkům, která způsobují takovéto poruchy!

Překyselení ovšem může být způsobeno nejen přebytečným příjmem kyselinotvorných potravin, ale i déletrvajícím nedostatkem minerálních látek v těle. To mohu potvrdit i z vlastní praxe – překyselení mi testováním často vychází u lidí s výraznějšími nedostatky vápníku, hořčíku a dalších ze zásadotvorných minerálů (uvedené zjišťuji svalovým testem, viz www.vitsyrovy.cz).

Nedostatky minerálních látek způsobuje nejen špatná skladba jídelníčku, ale i častá konzumace nesprávně pěstovaných plodin. Při intenzivním zemědělství dochází v důsledku snahy o maximalizaci výnosů k vyčerpání zemědělské půdy a proto se její plodnost „povzbuzuje“ umělými hnojivy. Ty však nemohou zajistit plodinám všechny minerální látky, které obsahuje zdravá a normální půda. V důsledku poškození přirozených regulačních vlastností půdy mimo jiné klesá i obsah minerálů u takto pěstovaných plodin.

K uvedenému nedochází u přirozeného a ekologického pěstování rostlin, při němž se dodržuje vyvážený osevní postup, zaměřený na udržení a zvyšování úrodnosti půdy, zajištění dostatku živin pro růst rostlin a minimalizaci ztrát živin. Bylo též stanoveno, že ekologicky pěstované ovoce, zelenina a další plody obsahují mnohem více vitaminů, minerálních látek a dalších prvků, než běžné konvenční suroviny. Abychom tedy tělu dodali všechny potřebné látky, jakož i dostatek zásadotvorných minerálů, měli bychom pokud možno požívat ekologicky pěstované plodiny.

K silně překyselujícím faktorům patří také kouření a mimo to i nezvládnutý stres či další přespříliš zátěžové situace. Proto může někdo s překvapením zjistit, že po zcela stejném jídle, může být jednou v pořádku a jindy u něj dojde k překyselení. Rozdíl je ovšem v tom, že v prvním případě byl v klidu a v druhém třeba prožíval rozbouřené emoce, vzkypěl hněvem, nezvládl nějakou situaci, dostal se do deprese apod. Z těchto důvodů je nesmírně potřebné se zklidnit, a to hlavně před jídlem, které bychom měli požívat v klidu a s radostí.

 

Jak zamezit překyselení

Přestože regulace acidobazické rovnováhy v těle zabezpečuje více systémů (trávicí ústrojí, ledviny, kůže, plíce atd.), tak ani tyto geniální soustavy nejsou vždy schopny vyrovnat všechny chyby v životosprávě a chování člověka. Největší podíl na nepříznivých změnách pH krve má strava, neboť jídelníček moderního člověka, konzumujícího převážně jen nesprávně pěstované a průmyslově zpracované plodiny, tvoří často z více než 90 % kyselinotvorné potraviny. 

Nejhorší bývají různé „fast foody“ a podobné moderní provozovny, neboť v nich nabízené pokrmy jsou ochuzeny o nepostradatelné látky a naopak obsahují značný podíl nekvalitních tuků, cukru, bílé mouky, éček a dalších škodlivých látek. Překyselení organismu způsobují hlavně tehdy, nejsou-li vyváženy dostatkem kvalitní zeleniny či jiných zásadotvorných složek.

Proto bychom v prvé řadě měli zlepšit nesprávné stravovací návyky. Avšak není nutné se hned vzdávat všeho, co nám chutná. Postačí omezit příjem kyselinotvorných potravin a naopak v jídelníčku zvýšit poměr plnohodnotných rostlinných surovin. Prakticky by u běžného pokrmu měla převažovat kvalitní zelenina či další výše uváděné zásadotvorné suroviny. Svůj význam má i pití našich tradičních minerálních vod!

Vít Syrový

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Ing. Vít Syrový působí jako naturterapeut v soukromé poradenské praxi, převážně v oblasti zdravé výživy a správné životosprávy. Ke stanovení vhodných i nevhodných potravin, hladin minerálů, vitamínů a dalších látek v těle využívá svalový test (známý je např. z kineziologie). Na tomto základě se snaží napomáhat lidem k patřičné úpravě složení a vyzařování jejich krve. Pro doplnění chybějících látek či energií a celkovou  harmonizaci organismu využívá výhradně jen přirozené prostředky.

Zásady harmonického soužití s přírodou a směřování ke skutečným duchovním hodnotám se Vít Syrový snaží šířit nejen formou veřejných přednášek, ale také rozsáhlou publikační činností.

Knihy: TAJEMSTVÍ VÝROBCŮ POTRAVIN

              TAJEMSTVÍ KRVE

              TAJEMSTVÍ KRVE II

Více informací o autorovi článku naleznete na: www.vitsyrovy.cz