Letní čas prázdnin a volnosti 3.díl (závěr)

05.09.2016 14:45

 

Plynutí léta se proměňuje a chystá se zářijové ochlazení a s ním i… chladivé vanutí prvních záchvěvů posilujících proudů ve Stvoření… o kterých jsme si již i v závěru minulého dílu psaly.

 Pozemská volnost prázdninových dní bude opět muset ustoupit nutným povinnostem školního roku dětí a pracovnímu tempu dospělých. Nenechávejme však v těchto okolnostech pozemského uspořádání věcí proplynout bez povšimnutí vzácnou podporu pro lidského ducha ve Stvoření.

Zejména ženám se nyní, na počátku září, jsou-li k tomu otevřené ve svých nitrech, smí dostat veliké milosti. Jsou to dny „ženského svátku“, dny Slavnosti Čistoty.

Co jest Čistota ve svém pravém významu pojmu, to lidský duch svou podstatou nemůže nikdy úplně pochopit. Avšak odlesk této Čistoty ano! Kdo hlouběji bude zkoumat, kdo se bude niterně upřímně ptát, nalezne v osobním prožití i vzácné odpovědi.

 

Naše dnešní psaní budeme směrovat k tomu, jak se máme správně připravit a otevírat, abychom mohly tyto dny prožívat skutečně v největší nádheře a užitečnosti, tak jak je nám darováno. Předně je třeba upozornit, že pravidelnost – jako i ve všem ostatním, je zde neocenitelnou pomocnicí po čas celého koloběhu roku. Trvale se máme zachvívat v otevřenosti vůči vysokým světlým světům, aby pak v pravý čas Bohem darované milosti velikého přílivu nové síly byl náš duch připraven ji přijmout. K tomu slouží „malé“ příležitosti nedělních hodin ztišení nebo některé další podobné možnosti. Avšak i naladění v „obyčejných všedních dnech“ nás připravuje. Proto nezapomínejme

Žena, která je správně naladěna, smí a dokáže v onen vzácný čas přijmout do svého nitra jasný paprsek a drahokam spojení s proudem Čistoty. Považme! To je nesmírná milost! Jako pomoc na naší cestě nejupřímnějšího úsilí o čistotu v celém našem bytí. V celém ženském tkaní. Proto neváhejme s takovým úsilím ani na okamžik.

Po celé léto jsme udržovaly čistým naše upřímné úsilí o správné vložení sebe sama do ozdravných způsobů našeho konání. Nyní, ve vzácný čas slavnostních dní, odhrňme od sebe v nejvyšší možné míře všechny ryze pozemské starosti a záležitosti a oddávejme se vysokému  naladění svým duchem. Co se vpíše do ducha, jest věčné a trvale můžeme z takového prožití čerpat a dál jej rozhojňovat. Co bylo záležitostí rozumu, bude odvanuto v momentě, kdy vstoupíme do jemnohmotných světů. Proto věnujme čas tomu, abychom dovedly to podstatné na své cestě rozpoznat a podporovat, co nepotřebné odkládat a s lehkostí pouštět. Učme se být pravými ženami, jež mají před svým duchovním zrakem trvalé úsilí ke Světlu a právě tomu dovedou dobře přizpůsobovat i všechno pozemské.

 

Markéta J.