Moderní způsoby pěstování a výroby potravin

20.08.2014 14:42

Leckdy zaslechneme, jak je dnešní doba uspěchaná a že nám to přináší stres i další nepříjemnosti. Avšak většina z lidí se tomu podvoluje a často to i podporuje. Mimo jiné i tím, jaké kupují výrobky – většinou dost uspěchané. Co nejrychleji vypěstované, rychle vyrobené a zabalené do umělohmotného obalu. V tomto článku se zaměříme na nevhodné moderní způsoby pěstování, výroby a přípravy potravin.

 

Dnešní doba vyžaduje rychlý zisk, a proto se od počátku do konce většinou spěchá. Už při „intenzivním“ způsobu pěstování zemědělských plodin se užívají umělá hnojiva a různé postřiky, jako pesticidy a další chemikálie, jež mají docílit co nejrychlejší a jistou sklizeň. Některé plody se zase urychlují ve sklenících a jako hydroponie se pomocí soustavy hadiček „napumpují“ uměle připravenými chemickými roztoky, jež docilují rychlejšího růstu.

Mnozí z producentů kromě toho leckdy používají geneticky modifikované osivo. Genetická modifikace přitom spočívá ve vložení cizorodých genů do původní buňky. Moderními metodami genetického inženýrství lze přenášet i geny ze zcela jiného druhu, čímž vzniká tzv. „transgenní organismus“. Například byly těmito metodami vloženy geny arktických ryb do rajčat. Přirozeným způsobem takový druh sloučit nelze, avšak uměle ano.

Podobné je to u živočišných produktů. Moderní velkochovy jsou jako „vězení“ pro nevinná zvířata, jež v nich nemají dostatečný prostor k volnému pohybu a jsou urychleně vykrmována; obdobně jak tomu bylo v pohádce o perníkové chaloupce, kde ježibaba též zavřela Jeníčka do malého prostoru a dávala mu různé dobroty. Na rozdíl od něj jsou ale zvířata ve velkochovech vykrmována převážně nepřirozeně, neboť dostávají různé směsi, v nichž bývá kdeco.

Mnozí si zřejmě vzpomenou na aféru „přikrmování“ krav částmi těl jiných mrtvých zvířat (třeba masokostní moučkou), z čehož pak vznikala i tzv. nemoc šílených krav. Jelikož maso takto onemocnělých zvířat nebylo pak možné konzumovat, producenti tento způsobu urychlování růstu opustili. Do směsí však stále přidávají různé umělé příměsi, které též urychlují růst zvířat.

Stačí porovnat dobu, za kterou třeba vyrostou kuřata, která si radostně pobíhají a zobají kdeco na dvorku, s těmi nebohými tvory, jež jsou zavření ve velkochovech. Tito druzí nešťastníci prý rostou dvakrát rychleji, než dřívější normální kuřata - zhruba za 40 dní nabydou jateční hmotnosti a jejich život bývá rychle ukončen na automatických jatkách. Kuře ve velkochovech žije celý svůj krátký život pod umělým osvětlením a je vykrmováno jen tajemnou uměle připravenou směsí, po níž tak nepřirozeně rychle přibývá na váze.

 

Nevhodné potravinářské přísady

Maso nepřirozeně chovaných zvířat se z části „levně“ prodá, a co zbude (mimo jiné i tzv. kuřecí separáty), to se smíchá s různými chemikáliemi, přibarví, uměle ochutí a aby toho nebylo málo, přiotráví se to dusitany, jež jsou součástí „rychlosolí“. O těch výrobci uzenin mluví jako o „velkých pomocnících“, neboť jim urychlují a zjednodušují výrobu i prodejnost. Výsledná „hmota“ se nacpe do umělohmotných střívek a je to.

Nemálo z lidí to netuší a pochutnává si pak třeba na červeňoučkých párečcích, v nichž toho v podstatě moc přirozeného není. Nejde přitom jen o maso z nepřirozeně vykrmovaných zvířat, ale rizikové jsou i mnohé potravinářské přísady - hlavně tzv. éčka neboli přídatné látky (viz dále), mezi nimiž nalezneme nejen přirozeně se vyskytující látky, ale i umělé syntetické sloučeniny, jež lidskému organismu prokazatelně škodí.

K párečkům si pak mnozí dají bílý křupavý rohlík, jehož složení a původ je též převážně nepřirozený. V prvé řadě si připomeňme nevhodné způsoby pěstování obilí, které dnešní mlýny co nejrychleji namelou na mouku. Přitom odstraní i většinu obalových vrstev, obsahujících vlákninu a klíčky. To má četné nepříznivé důsledky z toho vyplývající a ztráty nepostradatelných látek. K takovéto mouce se opět přidají éčka, jež mají urychlit další procesy, zvýšit výtěžnost a zlepšit vzhled. Těsto se pak zamíchá v rychlohnětači, co nejrychleji nechá vykynout, upeče a doveze do obchodů. 

 Není tedy vůbec překvapivé, že moderní člověk, který trvale konzumuje takto urychleně vyráběné potravinářské produkty, bude zřejmě i rychleji nemocen a způsobí mu to též celkové rozladění – a to nejen na těle, ale i na duši.

 

Dopady přemíry chemických látek

Představte si, že by vám někde dali na talíř několik kilo chemikálií a popřáli dobrou chuť. Každý by zjevně takovouto krmi odmítl. Avšak když se různé chemikálie zamaskují do potravin a podávají po menších dávkách, převážná část lidí to slupne, aniž o tom ví. Přitom skrytých chemických látek jsou kilogramy! Jen potravinářských přídatných látek prý neznalý lehkomyslný konzument přijímá od tří do sedmi kilogramů. Co s nimi má nebohé tělo dělat?

Určitou část přijatých chemikálií dokáže organismus po přepracování nějak vyloučit. Je-li však škodlivin moc, nebo jde o umělé a těžko odbouratelné sloučeniny,často to nezvládne. Jelikož po překročení určité koncentrace v krvi by došlo k otravě, ukládají se tyto škodliviny na různá místa organismu. Tyto „černé skládky“ organismu ale mohou být příčinou nemalých zdravotních problémů – od těch méně nebezpečných (např. ekzémů a dalších alergických projevů) až po ty nejobávanější, jako jsou srdečně cévní onemocnění a rakovina. Chemie v těle je tedy skrytá „časovaná bomba“ a proto je zbytečné diskutovat o tom, nakolik nám umělé látky škodí. Do našeho těla vůbec nepatří!

Proto se vyplatí zamyslet předem, co jíst či pít a co raději ne. Špatným nákupem poškozujeme nejen sebe, ale i děti.  Seznámíme-li se ovšem se současným stavem, může se nám zdát těžké vyhnout se zcela všem chemickým látkám. Jsme natolik svázáni civilizací, že jejím následkům není snadné uniknout. Můžeme však zaujmout určitá stanoviska a užívat patřičnou obranu, čímž lze alespoň z převážné části omezit příjem těch nejškodlivějších látek.

Nejlépe je snažit se nakupovat převážně základní suroviny (jako je mouka, tvaroh máslo, čerstvé maso, zelenina atd.), k nimž by se alespoň úmyslně neměla přidávat žádná éčka. Nakupujete-li průmyslově upravované potraviny, je třeba více opatrnosti. Vyplatí se přečíst si údaje, které mají být povinně uvedeny na obalu ve „Složení“. Obzvláště je třeba sledovat, zda jsou tam nějaké symboly E s č., případně chemické názvy. Čím je jich tam více, tím hůře.

Jenže jak se má normální člověk v éčkách vyznat? Nejjednodušší je nahlédnout do odpovídajících seznamů nebo tabulek se soupisy přídatných látek. Dnes lze už nalézt knihy, ve kterých se dovíte, které přídatné látky se za E čísly skrývají a zároveň je v nich i hodnocení míry jejich škodlivosti. Tyto a další informace lze nalézt např. v publikaci „Tajemství výrobců potravin“, jíž lze objednat na www.vitsyrovy.cz . Nemáte-li „ostříží zrak“, vyplatí se vzít si do obchodu brýle či lupu, abyste byli schopni přečíst údaje uvedené ve složení.

Z hlediska každodenní péče a správné životosprávy bychom se měli snažit zamezovat příjmu zbytečných chemikálií. Napomůže k tomu jak kontrola složení výrobků, tak i volba správně pěstovaných surovin. Celkově bychom se měli snažit přijímat jen zdraví prospívající potraviny i nápoje s minimem chemikálií, užívaných v současném zemědělství i potravinářství. Docílíme-li toho, že organismus funguje jak má, a budeme-li se ještě k tomu cítit dobře, poslouží to nejen k radostnější cestě životem, ale snadněji zvládneme i své úkoly!

 

Vít Syrový

 

(Rizikům umělých hnojiv, pesticidů a dalších chemických prostředků moderního zemědělství se budeme věnovat příště)