Naše ctnosti a nectnosti aneb život jako zrcadlo

17.08.2012 17:34

 

 

V oblasti duševních hodnot totiž neexistuje v podstatě rozdíl mezi malým stupněm nectnosti a velkým stupněm nectnosti. Existuje jen nectnost, na kterou jsme ještě schopní  se naladit. No a potom ji zesílit může být překvapujíce jednoduché. I zdánlivě klidný člověk, v sobě nosí třeba jen malý stupeň nectnosti, může při velkém přílivu síly doslova z nectnosti vybuchnout a všichni se okolo něho diví, co se s ním stalo.

Život je jako film o mně. Do mojí úlohy z minulosti jsou  podle Zákonů obsazení lidé, herci s kterými se setkávám a prožívám s nimi to, co jsem jiným způsobila já.

To, co podrážděně vyčítáme jiným, to jsou naše vlastní chyby. Měli bychom se naučit, že život nám ve spolužití a spoluprožívání chce pomoci, abychom mohli odhalit a najít chyby na sobě samých a vědomě je odstraňovat.

Život nám pomáhá odhalit naše vlastní chyby, abychom  věděli, na čem máme na sobě pracovat. Pochopme tento systém zrcadla života, nebo si vzpomeňme na biblickou radu : „Vidíš třísku v oku bratra svého,  ale břevno ve vlastním oku nevidíš.“

Když o tom nevíme,  přicházejí dlouhodobé, vnitřně nás sužující stavy trápení, smutku, závisti, nenávisti, či strachu, které otvírají brány tělesným nemocem. To kdybychom dokázali pochopit, náš život by se změnil. Přestali bychom se trápit, zlobit, být smutní…   Přestali bychom prožívat stresy, o kterých hovoříme, že nás ničí.

 

V textu byl použit úryvek z knihy   MUDr.I.Rusnáka : Choroba jako pomoc při poznávání zákonů života

M.V.