Žena a její zářivá síla

11.07.2016 14:22

 

 

 

     Milé ženy, ráda bych se s vámi podělila opět o mé přitékající informace a obrazy na téma, které mnohé z nás prožívají.

     Přibývá stále více žen, ve kterých po určitých zkušenostech vznikla touha navrátit se k pravému ženskému působení.

     Hledají v sobě cit, jemné vnímání, lásku a intuici, chtějí pomáhat, což je v pořádku. Ale mnohé si neuvědomují, že jak se zjemňují a otvírají jemným proudům, začínají do sebe vše nasávat. Pokud je to energie pozitivní a posilující, přináší jim to radost, pocit štěstí a to pak vyzařují i do svého okolí. Ale pokud jsou v jejich okolí nějaké negativní proudy, též je nasají do sebe a pak je jim těžko na duši.

     Nebo se snaží někomu pomoci a tak ho nasají do sebe, zhodnotí a pak se snaží reagovat nějakou pomocí.

     Dotyčné osobě se třeba uleví, ale ta pomáhající nese najednou tíži té osoby, které se snažila pomoci a musí se od toho namáhavě oprošťovat.

     Tyto ženy jsou si také nejisté sami sebou a svým působením. Neslyší svůj vnitřní hlas, jelikož jsou ovlivněné mnoha proudy z okolí a již nerozeznají to, co přichází z jejich nitra.

     Pro své muže jsou spíše zátěží, nežli podporující silou.

     Některé ženy si snaží dělat určité hradby či bubliny, kde jsou před těmito negativními vlivy chráněné, ale tímto způsobem zase nemohou pomáhat.

     Nejlepší způsob, jak se navrátit k ženské síle a jak nejlépe pomáhat, aby nás nic nezraňovalo, je otevírat se proudům shůry – ze Světla, eventuálně proudům od matky Země a přírody.

      Tím se pak staneme zářiči. A každá tuto přijímanou sílu přetransformuje svou osobností, bude ji předávat dál v podobě svého přirozeného elementu, své charakteristiky a posilní a pomůže všem, kteří zrovna tento její element či způsob vyjádření potřebují.

     Některá žena ji může kupříkladu projevovat radostnou energií, jiná zklidňující či inspirující. Zkrátka takovou formou, která je jí přirozená a vlastní, a ve které jí je dobře.

     Neměly bychom se tedy napodobovat, i když se nám třeba na jiné ženě něco líbí. Ale ona v tom může působit přirozeně, kdežto my bychom se do toho musely nějak tlačit rozumem. Avšak my se nemáme formovat a tlačit do něčeho rozumem. Vše musí vycházet přirozeně z nás.

     Jestliže má kupříkladu nějaká žena ladný krok nebo hezky tančí a jiná, které to není přirozené, se bude snažit nějak do toho formovat, bude vypadat naopak směšně či nedůstojně.

     Avšak to, že v tuto chvíli nemá ta žena ladný krok, neznamená, že ho nikdy nezíská. Jen k tomu musí dojít přirozeně, svým vnitřním vývojem a na popud vlastní touhy, nikoliv působením rozumu nebo nasloucháním rad z okolí.

     I v oblékání, účesech a zdobení bychom měly naslouchat především sami sobě. Často se totiž stává, že v nějakém kolektivním naladění, se necháme ovlivnit. Pak doma zjistíme, že se nám to na těch ženách sice líbilo, avšak není to naše vlastní a nemůžeme si to najednou obléci, protože s tím nesouzníme.

     Svým zevnějškem žena vyjadřuje samu sebe, svoji zralost a svůj element. A není jeden jediný vzor vyjádření krásy a půvabu.

     Některá žena může mít na sobě plno pestrých barev a ověšená několika šperky, ale nemusí vypadat nehezky. Může jí to naopak slušet, jelikož její duše s tím bude souznít. Kdyby si to však oblékla jiná, která s tím nesouzní, bude v tom vypadat nehezky, až odpudivě či jako nějaká maškara.

     I žena, která nosí převážně kalhoty, když se oblékne do dlouhých šatů, nebude vypadat hezky a půvabně, jelikož její duše k tomu nedozrála a není to její vlastní, přirozené. Avšak může získat nějaké prožitky a její touha ji dovede k vývoji a začne nosit ženský šat. Ale vyvolání této touhy se nedá přivodit slovy a radami.

     Jsou však i takové ženy, které by rády nosily oděv, který je oslovuje a který by je vyjadřoval, ale bojí se vyčnívat, proto raději zvolí něco, co je předepsané zrovna stávající módou. A to jsou ženy, které se řídí okolím, nikoliv sami sebou.

     Jsou to ženy, které zatím nedokáží plně čerpat pomáhající sílu shůry, ale čerpají hlavně z okolí. A jejich život je pak takové vlnobití. Jenou jsou nahoře, podruhé dole – záleží, s jakými proudy přijdou do styku.

     Žena, aby byla zářičem a působila v té mocné, pomáhající a podporující síle, nemusí dělat žádná cvičení, meditace, umělé ladění se do nějakých vibrací, odciťování a hloubání.

     Stačí se otevřít proudům ze Světla a jenom být … .

     A ač uvidí všechny chyby a špatnosti okolí, nebudou se jí osobně dotýkat. Bude v ochraně světlých proudů, které zároveň budou pomáhat a poskytovat posilu všem, kdo o ni budou stát.

     Toto je ta síla ženy, ke které je potřeba, aby se opět ženy navrátily a použily skrze vlastní přirozenost a element.

     Upřete k ní své myšlenky, ona se s vámi spojí a pak ji nechte již jen proudit skrze vás. Budete se cítit silné, krásné, zářivé a beze strachu, ať již budete působit kdekoliv. A takto vás bude vnímat i okolí.

     Budete-li stát v této síle i ve vlastní přirozenosti a zářit, okolí vás nebude vnímat jako pošetilé, vysmívat se vám či vás litovat. Naopak z vás mohou ostatní cítit něco, co je bude přitahovat a oslovovat. A ti negativní, se od vás odvrátí, jelikož jim zářivá síla nebude příjemná.

     Tato síla je mocná a naším úkolem je naučit se jí používat ve vlastním projevu.

 

Dana M.