Advent a kouzlo vánoc

05.12.2016 13:32

 

Je za námi již druhá adventní neděle. Zdalipak ještě víme, co znamená slovo ADVENT?

Toto slovo je odvozeno z latinského adventus- přicházející. 

Advent je období čtyř neděl před vánoci, kdy lidé radostně očekávají příchod Spasitele, jehož zrození si o vánocích připomínáme.

 

Má to být též období zklidnění, uvnitřnění a prohloubení nitra. Pramení to i z časů, kdy lidé od jara do zimy usilovně pracovali na polích, aby si obstarali obživu. Zima jim přinesla příležitost k většímu odpočinku, kdy byly na řadě již klidnější práce doma u kamen v kruhu rodiny.

 

Jak jiné je však dnešní pojetí vánoc a adventu? V naprostém kontrastu k tomuto moudře pojatému období dnešním lidem začíná zcela nesmyslný předvánoční maratón. Proudy lidí směřují do obchodních center. Zde vidíme vskutku honosnou výzdobu, bohatě ozdobené stromy a veselé vánoční písně zní na každém kroku.

Dejme si ruku na srdce a položme si otázku: Je toto vše ke cti Boží jako dík za příchod Ježíše na Zemi?

Všichni zcela dobře víme, že ne. Vše je to ve jménu něčeho zcela jiného. A tím je honba za ziskem všech prodávajících. Obchodní řetězce vědí, že období před vánoci skýtá nejvyšší tržby a tučné zisky.

Musíme si přiznat, že i když slavíme křesťanské vánoce, klaníme se již zcela jinému pánu!

 

Tak jako lidé slepě sedají na lep nesmyslným nápadům módních návrhářů, právě tak se nechávají strhnout do víru nákupní horečky s tím, že přece vánoce znamenají bohatý stromek a pod ním mnoho drahých dárků, ty nejlepší pochoutky u vánoční tabule a skvěle uklizený byt.

 

Kde je však ono kouzlo, ten dávný skutečný smysl vánoc? Ženy mají nejvíce napilno, neboť pečlivý úklid, příprava cukroví i slavnostních jídel a obstarávání všech nákupů bývá povětšinou na jejich bedrech.

A má to být právě maminka a každá žena, která doma umí vykouzlit onu výjimečnou vánoční atmosféru. Která však nespočívá v nablýskaném nádobí doma ve vitrínách, ani v množství napečeného cukroví a už vůbec ne v počtu dárků pod stromečkem. 
Dnes se snažíme ono ztracené kouzlo vánoc nahradit překvapením z dárků a množstvím pohádek v televizi, které také již povětšinou své pohádkové kouzlo ztratily.

 

Tento vzácný čas na konci roku nám skýtá jedinečnou možnost zastavit se a prohloubit své nitro. Naslouchejme poselství, které nám přináší advent a přicházející vánoce. Je to poselství Lásky, kterou hlásal Ježíš, sám Syn Boží. Pokusme se zachytit ve svém nitru tyto křehké zářivé paprsky, které k nám dolů na Zem v tento čas shůry přichází. 

Po své pozemské pouti odešel Ježíš zpět k Otci. Proto víme, kam máme směřovat své otevřené nitro a svou touhu po ztraceném kouzlu skutečných vánoc.

Nenechme se strhnout shonem a zmatkem. Právě my ženy máme tu výjimečnou schopnost moci se svým jemným citem naladit na zářivé proudy Lásky Boží. Nesme tak kouzlo vánoc ve svém nitru a šiřme jej kolem sebe pro své blízké. Nemusíme bezpodmínečně dělat radost druhým jen množstvím dárků- můžeme koupit či udělat něco, co skutečně naše blízké potěší, ale nemusí toho být mnoho. My můžeme dávat zejména dary svého nitra. Můžeme kolem sebe šířit to, co jsme v tichosti a zklidnění ve dnech adventu načerpaly. Neboť jenom klidná hladina jezerní, jíž má být v tyto dny podobno naše nitro, může čistě a věrně zrcadlit odlesk nebes.

Připravme svým nejbližším tu nejkrásnější atmosféru naplněnou láskou, mírem, porozuměním a čistotou nejen domova, ale i našeho nitra. Pokud chceme, můžeme to vše vetkat do dobrot, které s láskou připravíme, či můžeme s radostí vyzdobit a uklidit náš byt a také nachystat svým milým překvapení a dárky, aby měli radost.

Avšak ono dávání skutečné radosti a lásky má být na prvním místě. Bez toho ztrácí i ten nejdražší dárek kouzlo překvapení a radosti a i ten nejuklizenější a nenazdobenější příbytek ztrácí svůj lesk.

Pokud se cítíme hnány povinnostmi, které jsme si samy naložily na svá bedra a již nezbývá času a sil na zastavení a naladění, raději některé z těchto příprav vynechme.

V těchto dnech je nejdůležitější radost, atmosféra domácí pohody a štěstí a ... kouzlo Ježíšova poselství Lásky. A toto kouzlo bývalo i v chudých chaloupkách, kde lidé neměli zdaleka tolik možností jako máme my dnes.

Zde vládl nezapomenutelný lesk dětských očí, které se těšily a radovaly i z maličkostí. Neškodíme snad svým  dětem oním blahobytem a pocitem, že mohou mít všechno- pohádky od rána do večera, plné mísy cukroví a vybraných čokolád na stromečku a všechny dárky, které si jen přály? 

Přespřílišným blahobytem jim bereme onu výjimečnost, ono těšení se na něco vzácného, co lze zachytit srdcem. Zaměřili jsme se na kvantitu a na vše viditelné, ale naše duše při tom žízní. Proto nenastává ani po bohaté nadílce dárků onen pocit štěstí a skutečné radosti, která pramení z nitra. Děti si ještě užívají dárky, ale my dospělí již na kouzlo vánoc můžeme jen vzpomínat z dob svého dětství.

 

Kouzlo vánoc nemá spočívat  jen v dětské radosti z překvapení či tajemství. 

Kouzlo vánoc máme nést i my dospělí ve svém nitru jako živé poselství Boží Lásky.

 

Doba adventu je k tomu nutnou přípravou. Zastavme se v tomto období uprostřed shonu a ruchu. Připravujme své nitro na příchod Lásky. Jedině tak se kolem nás až zázračně rozprostře jakýsi tichý mír, který se snáší jako bělostné jemné sněhové vločky na dosud holou krajinu. 

Nechme se ve svém nitru zahalit krajkovím bělostnosti v tomto vzácném čase. Pak k nám bude moci proniknut o vánočním čase paprsek Boží lásky z otevřených dlaní Ježíše Syna Božího, jenž dlí na nebesích.

Jako dík za Jeho lásku můžeme my Jemu opět darovat svou věrnost. To, že svou duší budeme již navždy náležet Světlu.

 A tak se Láska, Světlo a bělostná čistota bude šířit skrze nás, neboť se ve své věrnosti staneme jejich čistými průplavy, které jako most spojují svět nebeských výšin a tento náš svět pozemský.