Blahoslavenství
Opět shromáždil se lid kolem Mistra a jeho učedníků.
Všichni zbožně naslouchali a chtěli slyšeti ještě více.
I posadil se Ježíš na pahorek a u jeho nohou usedly zástupy, jež přišly, aby slyšely jeho slova.
A Ježíš pravil:
„Blahoslavení ti, kteří prostě přijímají Slovo; neboť jejich jest království nebeské.
Nehloubejte a nemudrujte o slovech mých, neboť tím byste nikdy nedošli konce.
Nemluvte se svými spolubližními o tom, co se vás v nich dotklo, neboť oni jsou jiného druhu.
Vyňali by z nich jen to, co jim je vlastní a vás by tím zmátli!
Blahoslavení lidé, kteří jsou trpěliví a mírní; neboť oni zemi vládnouti budou.
Učte se čekat a učte se mírnit, a pak budete míti v sobě jednou moc,
abyste ovládali jiné lidi. Vaše vlastní kázeň ukázní druhé!
Blahoslavení ti, kteří musí procházeti utrpením; neboť oni utěšeni budou.
Nežalujte, zachvátí-li vás bolest a utrpení. Snášejte je a buďte silní!
Žádné utrpení, které sami nevpustíte a nepřivoláte, nemůže k vám.
Učte se však na něm a změňte se ve svém nitru.
Pak od vás odpadne a vy budete volni!
Blahoslavení ti, kteří touží po spravedlnosti; neboť oni spravedlnosti dojdou.
Domníváte-li se, že trpíte bezpráví, tu pohlédněte na lidi, kteří jsou vašimi bližními,
a odčiňte vše, co jste jim kdy udělali. Také tehdy, když se domníváte, že jste v právu!
Žádný člověk nemá práva způsobovati druhému bolest a utrpení!
Budete-li v tomto směru čistí, pak ani vám žádný člověk neučiní bezpráví,
neboť bude zahanben velikostí vašeho ducha!
Blahoslavení milosrdní; neboť oni milosrdenství dojdou.
Neklamte se však a nekonejte falešné milosrdenství,
nýbrž uvažte, zda vaše dobrá vůle také lidem opravdu prospívá!
Blahoslavení pokojní; neboť oni dítkami Božími nazýváni budou.
Míti v sobě mír a pokoj a zprostředkovati jej lidem,
to vyžaduje takovou očistu duše, že jen málo lidí na zemi může se již nazývati dítkami Božími.
Člověk, který má v sobě opravdový mír,
Boží mír, bude pro své spolubližní utěšovatelem a balzámem,
bude rány lidí léčit již pouhým svým bytím!
Blahoslavení ti, kteří trpí pro spravedlnost; neboť jejich jest království nebeské.
Trpěti pro spravedlnost znamená trpěti pro pravdu.
Vzíti na sebe vše a překonati všechno, aby mohl zůstati pravdivým,
to jest pro člověka to nejtěžší při jeho putování..
To znamená vše: spravedlivě a pravdivě žít až do toho nejmenšího.
To bude vyžadovat mnoho bojů a mnoho utrpení.
To bude prožitím, opravdovým prožitím na celé pouti člověkově.
Taková má býti jeho cesta, aby ho mohla vésti do království nebeského.
Blahoslavení čistého srdce; neboť oni Boha viděti budou.
V těchto slovech leží všechno, i to nejvyšší, čeho člověk dosáhnouti může: viděti Boha v jeho dílech.
Srdce člověka musí býti čisté a jasné jako křišťál,
aby žádné zkalení nebránilo mu ve vidění.
Vidění jest poznávání!
Člověk, který jest čistého srdce, dokončil zde svůj úkol a může pak stoupati ke Světlu.“
Když Ježíš skončil, panovalo hluboké mlčení.
Tváře lidí svědčily o jejich myšlení a cítění.
Avšak Ježíš nepotřeboval pohlížet napřed do tváří lidí, aby poznal, jak přijali jeho poselství.
Znal je a doufal, že alespoň u některých utkvělo něco z toho, co hlásal.
Věděl, že zvolna se probouzí u lidí pochopení a že touha po pravém vědění nedá se již potlačiti.
Měl z toho radost a byl za to Bohu vděčen.
Výňatek z knihy „Život Ježíšův na zemi“