Braňme naše hodnoty! část 2.

25.01.2016 14:05

 

Divíme se, proč dnešní společnost stůně i přes všechen blahobyt a dostatek?

Deprese, rozvrácené rodinné vztahy, šikana, drogy, nezvladatelné chování dětí- všechny tyto a podobné jevy jsou dnes tak časté, že jsme si již téměř zvykli, slýchat o nich každý den. Ale běda, když se dotknou nás osobně či našich nejbližších...

V dřívějších dobách, kdy lidé tvrdě pracovali a neměli všechno tak snadno dostupné, jako my dnes, byly tyto jevy jen zřídkavé. Proč tedy právě dnes? Když všechen blahobyt dosáhl takové výše, jakou si naši předkové ani neuměli představit?

Nechceme zde opěvovat staré časy. Ale v čem je to dnes jiné?

Dnešní doba stůně tím, že většina lidí má převrácený žebříček hodnot. Nade všechno, co dříve sytilo ducha, lidé postavili hmotné viditelné věci. Dřívější lidé se upínali k hodnotám, které byly nepomíjivé, a za které skutečně stálo za to žít a bylo-li to nutné, i bojovat.

Pravda, čest, láska, úcta k životu, mír, spravedlnost...

 

Nic, co nám hmota nabízí, by se nám nemělo stát trvalým cílem. Náš skutečný domov není z této hmotné země. Tady na Zemi jsme jen na cestě vzhůru do věčného domova ducha, kam se máme opět očištěni navrátit. Náš duch je taktéž věčný a potřebuje ke svému růstu a postupu vpřed cíle, které souvisí s nepomíjivými hodnotami, které nejsou úzce spjaté s prostrem a časem.

 

Láska k vlasti, národní hrdost, 

přirozená ochrana nám svěřené půdy, bohaté přírody a jejích darů, 

úcta a rozvíjení duchovního i kulturnho dědictví našeho národa 

a následování moudrých předků, kteří se drželi Pravdy...

 

Mladší generace takové hodnoty již vůbec neuznává. Mávnou rukou: „Jaký Dvořák, Smetana? Ta jména znám jen ze školy. Nejlepší je přece moje oblíbená skupina, ale z Čech tedy rozhodně není!“

Staré české filmy? Nebo naše krásné české pohádky které skrývají moudrost a kde vždy dobro zvítězí nad zlem, kupříkladu Tři oříšky pro popelku nebo Pyšná princezna... „To je nuda, málo akční, raději mám Harry Potera nebo Transformers“.

Pravé přátelství a věrnost ve vztazích... „Na co? Vždyť mám přece sto padesát přátel na facebooku a sdílím s nimi každý den co mám na sobě, kam jdu a jaké se mi líbí filmy“.

Vysoké pojmy jako je čest, Pravda a láska k vlasti jsou již jen vyčpělé prázdné zvuky. Co však zní ze všech stran a podle čeho se mladí lidé hodnotí, to je nejnovější typ mobilu či tabletu, rychlost připojení a denně nový outfit.

Vyvanutí skutečných hodnot je možná větším nebezpečím, než uprchlická vlna. Máme my vůbec ještě mezi sebou a v srdcích něco cenného co bychom bránili? A našel by se někdo, kdo by to bránil?

 

Nedávno mi vyprávěla jedna žena, která již dlouhou dobu žije a pracuje v zahraničí, jak si váží Čechů a naší české povahy a nesmírně ráda se domů do Čech vrací. Neboť vše vidí zvenku a může porovnávat jiné kultury, povahu i zvyklosti, i když je to jen na území Evropy. V Londýně, kde žije, je převaha rozličných národností, ale anglické ženy jsou chladné, pragmatické, taktéž v Německu jsou lidé praktičtí a věcní.

Nikde se však člověk nesetká s tak vřelým a srdečným přijetím a pohostinností jako u nás v Čechách. Sice už nás trochu kazí onen virtuální svět, ve kterém mnoho lidí žije namísto skutečných vztahů a lidského „tepla“. Ale přesto v nás ještě nevymřela ona srdečnost, dobropřejnost, cituplnost,  humor i schopnost improvizace a důvtipu.

To že si dnes můžeme snadno vše koupit, snad nyní trochu zastiňuje naši úžasnou Čechům vlastní schopnost šikovnosti a činorodosti. Vždyť pojem „zlaté české ručičky“ v dobrém slova smyslu je skutečnou chválou naší nápaditosti a vynalézavosti.

 

Važme si skutečných hodnot, které nepominou a které, jak se říká, nezničí mol ani rez. 

Vyzdvihněme ve svém nitru Pravdu, která je duchovní hodnotou, neboť sytí ducha a pozvedá jej vzhůru. Nesmíme ji však zaměňovat s pravdou s malým "p", která se mění podle nálady, současných poměrů či právě vládnoucího politického uskupení. Každý si myslí, že má pravdu.

Ale Pravda skutečná, věčná a všeobsáhlá je vždy v souladu s Božími zákony. Ona tu byla vždy. Nedá se zakalit ani pozměnit, jak se to právě lidem hodí.

Je křišťálově jasná a spravedlivá ... vždy a pro všechny.

 

Rozhojňujme Lásku. Láska která plane v srdci, prostupuje vším a vše zahřívá svým teplem, rozpouští chmury a vše temné před ní prchá. Skutečná láska nemyslí na sebe, miluje bez překážek a předskudků, avšak je úzce spjatá se spravedlností i s Pravdou. Jinak by to byla změkčilost, která podporuje v druhých pohodlnost a marnivost.

Bez Lásky by byl svět pustým chladným místem, kde vládne jen rozum, který sám je bez citu a soucitu. Zaposlouchejme se ještě jednou do slov této věty... Nepřipomíná Vám to něco? Ano. Svět se již stává smutným místem bez citu a lásky. 

 

Aby se toto nemohlo stát, postavil Bůh, moudrý Stvořitel do světa bytosti, jež jsou přímo stvořené k dávání lásky.

Jsou uschopněny dávat život. Dokáží s neúnavnou pílí a láskou pečovat o vše křehké a slabé, co v měkké náruči této péče vyroste a zesílí.  Umí zapomenout na sebe a své pohodlí a ve dne či v noci se věnovat těm, kteří to potřebují. Schopnost sytit tělo i duši dokázaly dovést až v umění.

Nepočítají si "odpracované hodiny" jen dávají ze sebe a ze svého srdce teplo a  lásku. Tím se kolem nich neustále šíří vlny míru, harmonie, bezpečí a trvalého posílení a občerstvení. Vytváří tak na Zemi, která je vzdálena od věčně tryskajícího zdroje Lásky, Světla a Pravdy, útulné místo, milovaný domov.

 

Vše dokáží povznášet a zkrášlovat. Svou jemnou bytostí jsou předurčeny k cituplnému působení, které navzdory své měkkosti v sobě nese sílu Světla tryskající z nejvyššího zdroje všeho života. Jejich působení v sobě odráží odlesk stejné síly, která všechno stvořila a udržuje v pohybu. Dokáží tuto sílu vést na potřebná místa schopností svého ducha, jemností svého citu. A jak se píše v jedné moudré knize: Je to síla neodolatelná a vítězná a požehnání Boží na ní spočívá. 

Touto tak bohatými schopnostmi obdarovanou bytostí je ŽENA. Žena půvabná, cituplná a vznešená, která ve svém nitru chová paprsek Čistoty, Pravdy a Lásky jako ten nejvzácnější klenot. 

Dnešní svět je však tím nejpádnějším důkazem, že takových bytostí je dnes již na Zemi velmi málo. Avšak takto obdarovány byly ve skutečnosti všechny ženy. Nyní, více než kdy jindy nejen stojí za to, ale je nezbytně nutné vyzvednout a oprášit tento hluboko zapadlý a zapomenutý poklad, kterým je skutečné ryzí ženství.