Co hledáte?

24.06.2013 23:10

Člověk je v dnešní době zasypán a pohlcen konzumním způsobem života. Ze všech stran se to na něj valí v nesmírné rychlosti. Křiklavé reklamy na plakátech, v rádiích, televizi a v časopisech atakují každého, kamkoliv přijde. "Člověče, kup si toto zboží, bez něj si dosud ani nežil, nemohl jsi být spokojený, až tohle tě udělá šťastným, rychle a jednoduše". A lidé, jako poslušné "stádo", se povětšinou nechají zlákat všemi mámeními!

Takto to pokračuje pořád dál, protože člověk ještě nenašel pravé štěstí. Mnozí si jistě kladou otázku: "Jaký smysl to všechno má, jaký cíl má můj život a proč vlastně žiji? Pro to, abych dosáhl materiální zabezpečení pro sebe a svou rodinu? Říká se: - Postav dům, zasaď strom, zplodˇ syna. - Je to snad všechno, čím má být naplněn život člověka? Není to příliš málo? Dosáhl snad pravé štěstí, kdo toto všechno získal? Netouží snad získávat stále více a více a nikdy mu to nestačí? "

Co je tedy život? Co je to vlastně štěstí? Mnozí filozofové a myslitelé si už lámali nad touto otázkou hlavu. Ale vědeckým a rozumovým způsobem se to probádat nedá, protože to souvisí s duchem člověka a s pochopením celého vesmíru, všeho, co pro nás není pozemským zrakem viditelné a přesto existuje a působí v neochvějných zákonech. Tuto část vesmíru není možné pochopit rozumem, který se omezuje pouze na chápání jeho viditelných a měřitelnému projevů. Přesto je tato duchovní část nedílnou součástí tohoto obrovského stvoření a ve své jemnější podstatě proniká do světa hrubého, pro nás viditelného. Změřil snad, či odvážil někdo myšlenku nebo cit lásky? A přece víme, že existují, jsou naší součástí, hýbou naším životem a nikdo o tom nepochybuje. Hledáme lidskou duši - kde sídlí, jak vypadá. Vědci rozpitvali celé tělo i mozek a přesto nic nenašli. Je to snad důvod tvrdit, že duše neexistuje?

S pochopením toho všeho souvisí poznávání Stvořitele, který stvořil obdivuhodné, bezchybně fungující soukolí závratně ohromující velikosti, které nikdy nebudeme schopni celé spatřit a v němž se nacházíme i my, lidé, jako hosté v tomto dokonalém díle. To je první a základní krok, který musí udělat člověk, aby mohl pochopit souvislosti ve stvoření a tím i svého postavení v něm. Teprve pak pochopí, že život, trvající i za hranicí pozemské smrti a pokračující dále v nových zrozeních, má mnohem hlubší smysl, než dnes lidé konzumují.

V té chvíli je možné si uvědomit, že existuje i nekonečná spravedlnost, která se vrací k člověku vždy přesně podle jeho skutků a nezná hranice mezi jednotlivými životy. Můžeme si být jisti, že každé dílo, které provedeme, každá myšlenka, zrozená v naší mysli, zda dobrá, nebo špatná se k nám zesílená vrátí v prožívání, přesně odpovídajícím našim předchozím činům.

Když si uvědomíme, kolik tisíciletí tu už s přestávkami žijeme, můžeme vytušit, proč dnes lidstvo žije v takové duchovní bídě. Lidé už dávno zapomněli na Boha a Jeho Spravedlnost, kterou pro svou pohodlnost nechtějí vidět. I přesto, že mnozí navštěvují kostely, není jejich víra živá. Jiní se domnívají, že pokročili vpřed ve vlastním nazírání na svět a proto víru ve Stvořitele nepotřebují. Mají přece vědu a svůj obroušený rozum, který toho přece tolik vytvořil. Podobně i lidé, kteří mluví o své víře, nepůsobí přesvědčivě, jejich poznání má velké mezery v logickém vysvětlení odkud a kam jdeme a nakonec - jejich život není natolik odlišný a příkladný, aby svými hodnotami vedl k pravému poznání Boha. Je mnoho církví a uskupení, ale všichni mají jen plno řečí, ale žádné pravé skutky. Člověk zdravě přemýšlející proto slepou víru odvrhne jako cosi méněcenné.

Kde je tedy štěstí, láska, radost a naplno prožitý život? V konzumním prostředí, které uspokojuje jen choutky a falešné touhy člověka, být nemůže. Vždyť tam, kde si lidé neváží jeden druhého, nemůže být pravá láska a úcta. Všimněme si, o čem lidé říkají, co je trápí, čím žijí. Když odsuneme stranou prázdné klábosení a pomluvy, zůstane zoufale málo a to nemůže vést ke štěstí. Co s tím tedy? Je vůbec možné najít cestu ven z tohoto Babylonu?

Je to možné. Obzvlášť žena, která je svým uzpůsobením citlivější a vnímavější než muž, musí jako první začít hledat odpovědi na otázky života. Ona nese převážný podíl na mravním obraze společnosti, protože ovlivňuje v první řadě to, jaké dítě se narodí. Všimněme si, jak zřetelně je žena svým duchem i tělem přizpůsobena na odlišné působení než muž. A všimněme si také, že od té doby, co žena na své postavení nedbá a snaží se napodobovat muže v jeho práci i přístupu, klesá duchovní úroveň lidí velmi rychle dolů. Žena vlastně ani neví, co chce. Chtěla by se uplatněním v práci vyrovnat mužům, chce se mužům líbit, chce mít děti, dům a stále to není ono, protože v té přemíře chtění po všem, co zdánlivě zasytí její hlad po štěstí, nenachází uspokojení. Tím je v neustálém spěchu, stresu a stále s někým o něco bojuje. Ve své podstatě však touží po harmonii, lásce, kráse a štěstí.

 


To vše má však sama v rukou. Nejdříve musí pochopit, že muž je mužem v aktivním a budující přístupu a žena ženou ve svém harmonicky udržující, pečlivém a činorodě působícím přístupu. Stejně, jako každý květ a každý živočich má ve Stvoření své místo, i žena a muž jsou svým uzpůsobením předurčeni na zřejmé působení.

Právě žena měla být zprostředkovatelkou pro přijímání jediné síly, která proudí vesmírem, všechno oživuje a posiluje a bez níž by nemohl být život. V této síle měla jako první nacházet Stvořitele a jí osvěžená měla ji dále předávat dál, svému muži, dětem, svému okolí. Vždyť si jen povšimněme, jakou moc mají ženy nad muži. V dnešní době žel je ve většině případů zvrácená na pohlavní pud, který muže i ženu drží v zajetí povrchních vztahů. Proto duchovní život lidí nemůže rozkvést do nejušlechtilejšího projevu lásky, úcty, štěstí a harmonie. Zatímco lidé nezdvihnou svůj zrak nahoru a nebudou chtít hledat vyšší smysl svého bytí, budou i nadále vybičovávat svá povrchní přání po materiálním uspokojení, až do úplného konce.

Proto, ženy, hledejte ve svých srdcích tu velkou touhu po kráse, po lásce a vyšším smyslu života. Nenechte se odradit a zastrašit zažitým způsobem života lidí kolem vás. Protože vyšší cíl bytí člověka ve Stvoření je tak veliký a ušlechtilý, že stojí za tu námahu!

Sbírka přednášek pro ženy,

M. Š.

Ilustrace : © Aneta Mišovie