Co se skrývá za úpadkem vyjadřování

17.07.2012 15:17

 

 

 

Naši předkové byli bystrými pozorovateli. Většinou se nevyznačovali učeností, ani vysokoškolským vzděláním, ale jejich moudrost pramenila z jednoduché přirozenosti, z důvěrného spojení se základními silami přírody a vesmíru, z hlubšího prožívání a pozorování života. Své poznání a životní zkušenosti vložili do mnoha pohádek, pověstí, přísloví a pořekadel. Vzpomeňme jen jedno z nich, úzce související s naším tématem: „Ptáka poznáš po peří a člověka po řeči!"
 
Ano, lidskou řečí vychází na povrch vnitřní, skrytá podstata člověka! Řeč a slovní projev proto nelze vnímat jako samostatně stojící jednotku, ale jako vnější projev něčeho, co je skryté hlouběji pod povrchem. Něčeho, co dalo prvotní podnět ke zformování slov. A tím "něčím" je lidská myšlenka! Skrytý myšlenkový život každého jednotlivce! Proto pokud chceme mluvit o kultuře řeči a vyjadřování, nelze jedním dechem nemluvit o kultuře myšlení! Neboť tyto dvě věci jsou propojeny tím nejužším způsobem, přičemž jedna nevyhnutelně a logicky vyplývá z druhé. Z myšlení a myšlenek povstává řeč, která zase zcela očividně odráží hloubku, hodnotu a kvalitu našeho vnitřního myšlenkového života, přesně ve smyslu na začátku citovaného přísloví.
 

Pokud chceme zvýšit kulturu řeči, pokud chceme z našeho života odstranit nevhodné, vulgární a urážlivá slova, je třeba zaměřit pozornost na samotné jádro a vlastní podstatu, v níž všechno tkví a z níž všechno projevené vzniká - na naše myšlení! Neboť ve vědomém důrazu každého jednotlivce jen na pozitivní a budující hodnoty, na čistotu a ušlechtilost svého myšlení, na jeho celkové zaměření k těm nejvyšším ideálům tkví ozdravení nejen slovního projevu, ale v podstatě téměř všeho!

 


 

"V kapce vody se skrývá celý vesmír!" Říká opět jedna stará lidová moudrost. Podobně i zdánlivě malicherný problém kultury řeči skrývá v sobě věci mnohem hlouběji, než by se snad mohlo na první pohled někomu zdát! Věci s dalekosáhlým reálným dopadem na život kolem nás.


Žel lidé obecně nepovažují problém úpadku řeči za něco podstatného. Avšak důsledkem celospolečenského ignorování této zdánlivé maličkosti vznikají situace, které se nás, a to zejména těch citlivějších, dennodenně nepříjemně dotýkají. Nevkusné slova a rozhovory, bezbřehý vulgarismus a neúcta vůči vysokým a ušlechtilým hodnotám, všechno toto nejsou jen nějaké prázdná slova. Je to zrcadlo naší vlastní duše! Odraz reálného stavu našeho nitra! Odraz podceňování a zanedbávání tak rozhodující síly, jakou je lidský myšlenkový život.
Člověk a vlastně celé lidstvo se totiž naivně domnívá, že si ve svém myšlení může beztrestně zahrávat s čímkoliv. Ve svém povrchním přístupu k věcem však nechce pochopit, že všechno, co se zformuje v této jemné a neviditelné úrovni hledá nakonec cesty k projevení se navenek - k projevení se celkem reálnému a zcela viditelnému, ať už slovem nebo činem! Neboť nakonec všechno to, co člověk vytváří a buduje je celé jen projekcí a zhmotněným projevem naší mysli. A vlastně i my samotní jsme jen tím, co a jakým způsobem myslíme! Taková je také naše řeč i chování!


V této jednoduché zákonitosti je nám ukázána cesta ke zlepšení života kolem nás. Ke zlepšení a ozdravení a to nejen kultury slovního projevu! Zlaté pravidlo obecného obrodného procesu proto zní: „Udržujte krb svých myšlenek čistý! Tím budujete mír a budete šťastni!“


Jiná dávná moudrost zase říká: „Fortis imaginatio general casum!“ Kdo se intenzivně zabývá něčím ve své mysli, udělá z toho skutečnost!
 

Cesta k všeobecnému pokroku je tedy velmi jednoduše dosažitelná pouze určitou mírou sebekázně v myšlení! Stačilo by po ní jen jít! Ale žel, to je pro nás asi to nejtěžší! Tuto cenu za pokrok, která se na první pohled zdá být velmi nízkou a zanedbatelnou nakonec přece jen nejsme ochotni zaplatit!
 

A navíc současný svět, který je již na míle vzdálený od původní prostoty, jednoduchosti a čistoty cítění a myšlení není v přehnané důvěře ve svou učenost a rozsáhlé rozumové poznání vůbec ochoten připustit, že by snad cesta k všeobecnému ozdravění života mohla být až tak prostá !
 

Současný svět, ve svém omezení se pouze na hmotné totiž nedůvěřuje ničemu, co přesahuje rámec jeho rozumového omezení. Toto lidstvo bude hledat své vlastní "skutečné a reálné" příčiny současného neblahého stavu téměř ve všech oblastech života, důsledně se pohybujíc pouze na "vědecké bázi", namísto skutečnosti, aby každý jednotlivec sám za sebe přijal plnou zodpovědnost za kvalitu vlastního myšlení! Odpovědnost za každou jednotlivou myšlenku!
 

Neboť myšlenky představují sílu, kterou lze ničit a pustošit, nebo budovat a pozvedat. Myšlení je rozhodující! Důrazem na jeho čistotu je možné v osobním i celospolečenském měřítku dosáhnout věcí, o jakých se nám doposud ani nesnilo. Ano, v zachovávání čistoty a ušlechtilosti myšlení je ukryté tajemství vzestupu lidstva! To znamená, že je v něm skryta i ztracená cesta k ozdravení řeči a kultury vyjadřování obecně!
 

Všechny opravdu velké a přímo převratné věci jsou jednoduché a prosté! Ve své prapůvodní prostotě jsou přístupné a pochopitelné každému bez rozdílu! Bez rozdílu výšky společenského postavení, bez rozdílu úrovně vzdělání, bez rozdílu rasy, nebo náboženského přesvědčení. Cesta k ozdravení života, k ozdravení kultury a slovního projevu je tedy až dětsky jednoduchá, prostá a jasná! Pouze je třeba začít! U sebe!

 

Milan Šupa
 
 

www.pre-ludskost.sk