Čtyři adventní svíčky

04.12.2013 19:43

Hořely čtyři svíčky na adventním věnci, tak tiše, že bylo slyšet, jak si svíčky začaly povídat:


První svíčka vzdychla a řekla: "Jmenuji se Mír, moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují." Její světlo bylo čím dál tím menší, až docela zhaslo...


Světlo druhé svíčky se zakmitalo a svíčka řekla: "Jmenuji se Víra, jsem ale zbytečná, lidstvo nechce nic o Bohu vědět, nemá proto cenu, abych svítila." Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla...


Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: "Jmenuji se Láska, už nemám sílu, abych hořela, lidé mě odstavili stranou . Vidí jen sami sebe a žádné jiné, které by měli rádi. "A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo...


V tom vešlo do místnosti dítě a podívalo se na svíčky a řeklo: "Vy musíte přeci svítit a ne být zhaslé! "A skoro začalo plakat...


V tom se přihlásila ke slovu i čtvrtá svíčka a řekla: "Neboj se!  Pokud svítím já, mohu i ostatní svíčky znovu zapálit. Jmenuji se Naděje . "Dítě zapálilo od této svíčky pomocí zápalky znovu ostatní svíčky.


Plamen Naděje by nikdy neměl v našem životě vyhasnout...

              ... A každý z nás by měl plameny: Míru, Víry, Lásky a Naděje neustále udržovat hořící.