Daniela 8. část

05.03.2014 16:54

 

Od chvíle, kdy učinila toto rozhodnutí, se vše kolem ní dalo do pohybu. Do všeho, co dosud jakoby spalo, se vlila oživující síla a kolem ní nastávaly dosud neobvyklé bouřlivé události. Poklidný život, který dosud vedla, byl nyní naplněn až po okraj. Každou chvíli všedního dne prožívala plně a den poskládaný z takových chvil byl nabit prožitími, které by dříve zažila za nepoměrně delší časový úsek. Ano, do všech vláken jejího osudu se nalila síla Světla. Vše staré volalo po rozuzlení aby se mohla nerušeně navazovat vlákna nová. Zvláštní chvění a očekávání něčeho mocného a velikého, co změní její život, prochvívalo její duší, kdykoli pomyslela na chystanou cestu. Mnohé překážky se jí počaly klást do cesty, ale její veliká touha a silná vůle vše překonala.

Onen den, kdy překročila práh malého horského domku, skutečně změnil celý její život. Obě přítelkyně byly vřele uvítány  milou  a velmi půvabnou ženou v dlouhých šatech. Toto setkání na ně působilo mocným dojmem. Neprožívaly jej jako seznámení se s jedním z mnoha jiných lidí, ale jejich duše byla po tomto přijetí rozechvěna a naplněna radostí. Daniela se cítila v záplavě Světla, které odtud vycházelo, tak malou a prostou, ačkoli byla v dřívějším okruhu lidí uznávanou, vlivnou a šarmantní dámou. Všechny klamné představy o vlastní osobě zde padly do prachu. Platilo zde jen to, co si člověk skutečně nese ve své duši. Ženy byly uvedeny do pracovny, kde je již očekával muž, kterému byly představeny. Po vzájemném pozdravu jim byla nabídnuta dvě pohodlná křesla v protější části místnosti.  

Daniela prožívala příliv mocných proudů sil. Rozhovor byl zcela přirozený a nenucený. Hovořili o věcech, které se cele dotýkaly její duše. Cítila, že zde může nalézt odpověď na všechny své otázky a zde je také to, co již dlouhý čas hledá.

Oči, do kterých se ostýchala pohlédnout zářily nekonečnou dobrotou a hlas který k nim promlouval, byl mírný a jeho zvuk rozechvíval i nejzazší kouty její duše. V odpovědích, které směly vyslechnout na své otázky, bylo vše zřetelně, logicky a jasně vysvětleno.  Prožily, že Pravda je jasná a prostá. Není třeba složitého studování či přílišného mudrování rozumu, aby jí člověk pochopil. Pravda je uchopitelná i pro toho nejprostšího člověka. Neunavuje, naopak, posiluje, občerstvuje a sytí ducha, kterého naplňuje blaženost a je mu jako žíznivému poutníku, který po dlouhé pouti došel k průzračně čisté horské bystřině.

Pak vešla do pokoje mladá dívka. Pozdravila, omluvila se za vyrušení a sdělovala  muži jakousi zprávu. Krátký pohled do jejích očí Danielu zasáhl do hloubi duše. Vzpomínala, kdy jen tento pocit zažila, ale pozemské vědomí zakrývalo páskou jakékoli  vzpomínky na cokoli, co se odehrálo před tímto pozemským životem. Byl to pohled, který skrýval nekonečné dálky světů a jehož záře působila jako průzračná bystřina a zároveň jako chladivý posilující balzám na všechny rány znavené duše.

Danielu to mocně k této dívce přitahovalo. Nevěděla proč, ale hluboko v nitru cítila již dávno zažehnutou touhu smět býti v její blízkosti, neboť její bytost rozněcovala v duších žen očistnou bouři, při které bylo vše nečisté odhaleno a vše pravé, čisté a jasné bylo posíleno proudy čistoty.

Když cestovaly s přítelkyní vlakem zpět, jejich oči zářily. Jejich duše byly naplněny po okraj vším, co směly vyslechnout z úst vyslance Božího a Světlem a silou, kterou od něj přijaly. Daniela byla naplněna předsevzetím změnit od základu celý svůj život a těšila se, až bude moci světlo poznání Pravdy předávat i svým blízkým. Když přijela domů, okolí a poměry, ve kterých žila,  viděla pojednou ve zcela jiném světle než dříve. Kolik zde bylo starého zkostnatělého, co nyní musí změnit. Do všeho chtěla s nadšením vlít svěží závan Světla.

Dny ubíhaly jeden za druhým a vše se pomalu vracelo do starých kolejí. Daniela byla nyní velmi zaměstnána, neboť jedna známá firma na ní dostala doporučení. Daniela v nitru cítila, že nyní se má cesta jejího života ubírat zcela jiným směrem, než doposud.  Všechno v ní volalo, že má tuto nabídku odmítnout. Ale když všechno důkladně promyslela, řekla si, že by všechna její dosavadní práce byla marná. Vždyť vynaložila již tolik úsilí, aby se mohly její schopnosti uplatnit. Takovéto místo bylo snad ještě lepší, než o jakém kdy snila. Určitě bude moci i při této práci začít s novým životem, který si předsevzala. Nyní bude mít více možností, více kontaktů a bude moci lidem předávat vše krásné, co se bude smět dozvídat na tom krásném místě, kde směla být na krátký čas se svou přítelkyní.   Proto s radostí přijala nabídku velké firmy. Musela nyní vynaložit všechny své schopnosti a vlohy, aby si udržela svou pozici na tak lukrativním místě, jak tomu sama říkala. Po čase viděla, jak byla naivní, když si myslela, že by  zde mohla mít více příležitostí pomáhat lidem na jejich cestě hledání Pravdy. Zde šlo jen o chladný obchod, kde nebylo zvykem odhalovat své city. Naopak, každý před sebou pevně držel masku, která měla zakrývat slabosti, či pravou osobnost člověka. Všude panovala jen přetvářka a klam, nikomu zde nešlo o Pravdu, ale na prvním místě byl zisk. Daniela byla v práci úspěšná, ale musela v sobě potlačit svou jemnost a citovost. Zkoušela o tom hovořit se svou kolegyní. V hlase kolegyně však bylo znát značné pohrdání a pronášela slova o tom, že city se  hodí jedině zamilovaným nebo matkám, které jsou doma se svými dětmi a které nemají schopnosti k tomu, aby pracovaly na své kariéře.  

Mezi mnoha telefonáty, které vyžadovaly rychlé rozhodování a bystrost, byl i jeden, kdy jí její přítelkyně oznamovala, že opět pojede na Svatou horu, místo, kde Daniela zažila tak krásné chvíle. Ptala se, zda pojedou opět společně. Daniela však musela odmítnout, protože v tyto dny měla právě sjednané důležité schůzky s vedením jiné firmy. Večer, když v klidu na svém lůžku přemýšlela o nabídce její přítelkyně, vše v jejím nitru volalo po tom, aby rozhodně jela také. Vždyť co znamená firma a její zaměstnání proti věcem, které naplňují jejího ducha? Ano, takto jasně to cítila.

 

Pokračování příště