Dary podzimní přírody část 2.

10.10.2013 19:27

 

 
 

Bezinky

Pole a cesty lemují bezové keře. Jejich tmavé plody již dozrály. Víme, že se syrové nejedí, ale můžeme si z nich připravit lahodné marmelády, šťávu nebo oblíbený bezinkový likér. Já jsem bezinkový likér sama pro sebe nazvala „dámské pití“. Aniž bych zkoumala již tak úžasné účinky bezu na naše zdraví (před heřmánkem smekni, před bezem klekni), cítím , že jeho temně rudá barva mi dodává energii, posiluje krev a pomáhá při nízkém tlaku, a posiluje mě i ve dnech, kdy žena krev, tu životodárnou tekutinu ztrácí.

Bezinkový likér

Ještě venku bezinky nahrubo rukou zbavíme stopek.

Na 2litry bezinek (množství spíše odhaduji) přidáme 1litr vody a vaříme 15 minut. Potom vše přecedíme přes plátýnko, máme-li jemné sýtko, stačí přes něj. Podle receptu se přidá 1kg cukru a 1/2l rumu- já dávám podle chuti obojího podstatně méně. S cukrem likér vaříme ještě 5 minut a až nakonec přilijeme rum. Horký likér naléváme do čistých sklenic, které převážeme vlhkou utěrkou, aby nepraskly. Pevně uzavřeme.

Likéru dodá plnou kořenitou chuť káva. Uvaříme silnou zrnkovou kávu. Do likéru přidáme 3-5lžic bez lógru, a to po přidání cukru. Můžeme přidat i vanilkový cukr, nebo skořici a badyán. Postup zůstává stejný.

 

Kdoulová marmeláda

Kromě všech znýmých marmelád, šťáv, kompotů a jiného zpracování běžného ovoce, stojí za to uvést kdoulovou marmeládu. Kdoule je zvláštní plod podobný velké hrušce. Pokud jej ochutnáme, vůbec nás nezaujme, ba naopak. Jeho chuť je trpká. Vůně je však příjemná. Prý odhání i moly. Kdoule si dříve ženy vkládaly do šuplíků s prádlem.

Při přípravě kdoulové marmelády postupujeme klasickým způsobem. Ovoce pokrájíme (je velmi tvrdé), zbavíme jadřinců, bubáků a stopek a povaříme do změknutí. Potom rozmixujeme, přidáme cukr a ještě vaříme. Cukru přidávám podle chuti, aby ovoce nebylo kyselé, ale aby nebyl naopak výsledný produkt příliš přeslazený. Kdoule obsahuje pektin a pokud jsme zpočátku vaření ovoce jen zlehka podlili, konzistence je hustá i bez přidání jiných konzervačních prostředků. Marmeládu můžeme okořenit skořicí, hřebíčkem či badyánem. Horkou marmeládu nalijeme do čistých sklenic, které ihned uzavřeme a na chvíli otočíme dnem vzhůru.

Její chuť je originální, neobvyklá a lahodná. Zejména po ochutnání syrového plodu nás velmi příjemně překvapí.

Kvašená zelenina

Letos nám vyrostla krásná červená řepa. Bylo mi líto jí dlouze vařit, jak se to běžně dělává, a tak jsem už nyní na podzim sáhla po receptu, který jindy vytahuji až později v zimě, kdy nám již příroda nedává tolik úrody. Na kuchyňském robotu na jemno nakrouhám červenou řepu, hlávkové zelí nebo mrkev či celer. Zeleninu můžeme míchat podle chuti. Pokud chceme, přidáme i koření jako saturejku, tymián, bazalku, kmín nebo trochu levandule. Podle chuti osolíme a napěchujeme do velkých slkenic. Zatížíme, přikryjeme látkou či ubrouskem, převážeme gumičkou a necháme stát v pokojové teplotě. Zeleninu můžeme odebírat za tři a více dní. Čím déle ji necháváme, tím je kyselejší a její chuť výraznější. Mléčné kvašení, které nastává, stejně jako u klasického kyselého zelí, je prospěšné na trávení, ale zeleninu samotnou ještě obohatí o vitamín C.

Cukety

Cukety jsou vděčná zelenina. Pokud si zasadíme na jaře pár drobných sazenic do zahrádky, na podzim nevíme, co si máme s tou „cuketovou smrští“ počít. Cukety jsou však vděčné i v kuchyni. Nevěříte? Díky tomu, že nemají nijak výraznou specifickou chuť, dají se upravovat asi tak na sto a jeden způsob. Kdysi před léty jsem si koupila úžasnou cuketovou kuchařku od herečky Jany Štěpánkové. Ji samotnou k napsání této kuchařky vedl jeden tklivý dopis, kdy si jedna paní postěžovala, že mají na zahrádce cukety a ona že zná, asi tak jako většina z nás, jen recept na cuketové řízky a také na cuketový bramborák. V této kuchařce jsem napočítala přes neuvěřitelných sto padesát receptů na přípravu jídel z cuket. Protože však kuchařky používám jen minimálně a spíše se jimi jen lehounce inspiruji, vzala jsem si z této knihy k srdci jednu základní myšlenku. A tou je, že cukety se dají přidávat ke každému jídlu. Ano, ke každému, každičkému. Nakrájí se pod pečené maso, namixují se do omáčky, orestují se do polévky. Možná byste řekli, že do sladkých jídel se zaručeně cuketa nehodí. Opak je pravdou! Jeden takový jednoduchý a hlavně rychlý recept Vám zde uvádím. Pozor, je vynikající!

 

Cuketová buchta

Ingredience: cuketa, 2 vejce, 300g cukru, 2 lžíce oleje, 350g polohrubé mouky, prášek do pečiva, vanilkový cukr

Vejce s cukrem našleháme do pěny, přidáme vanilkový cukr, olej, nahrubo nastrouhanou cuketu a mouku s práškem do pečiva. A to je celé. Těsto vylijeme na vymyazaný a moukou vysypaný plech. Po upečení polijeme čokoládovou polevou, můžeme i citrónovou nebo potřeme rybízovou marmeládou a posypeme kokosem.

M.M.