Devětsil lékařský

16.04.2014 20:17

Devětsil lékařský - Petasites hybridus

 

Devětsil lékařský patří mezi ty bylinky, které nás na jaře zaujmou a také potěší svými květy podobně jako podběl. Potom jako kdyby zmizely ze světa. Když se pak o letních prázdninách prodíráme na horách kolem horského potůčku záplavou velkých deštníkovitých listů, ani nás nenapadne, že je to stejná rostlina jako byla ta, jejíž zvláštní květy jsme obdivovali zjara. Latinský rodový název je odvozen od řeckého slova petasos, což znamená široký klobouk. To proto, že listy devětsilu si lidé chránili hlavy před sluncem. Při půlmetrovém průměru u bíle kvetoucích druhů a ještě větším u devětsilu lékařského, jsou devětsilové listy zřejmě největšími nedělenými listy naší přírody.

 

Popis a výskyt

Devětsil lékařský je vytrvalá bylina, která dorůstá výšky až 50 cm. Je to rostlina se silným oddenkem, ze kterého již počátkem března vyhání tlusté, šupinaté stvoly, ukončené bohatým hroznem bledě růžových květů, které příjemně voní. U devětsilu se můžeme setkat se zajímavým seskupením květů. Ve středu květenství bývají nahloučeny obyčejně květy oboupohlavné, to znamená samčí a samičí, na okraji pak květy samičí. Po odkvětu se lodyha prodlužuje. Plodem je nažka se špinavě bílým ochmýřeným chocholem, která dozrává koncem května. Semena roznáší vítr, zvěř a další živočichové. Až během odkvětu vyrůstají dlouze řapíkaté listy, které jsou nápadné velkou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepelí, která mnohdy dosahuje rozpětí až 50 cm. Oddenek devětsilu a nápoje z něj připravené mají nepříjemný pach. Chuť má nahořkle aromatickou.

Devětsil je velmi rozšířená rostlina podhorských a horských oblastí. Často jej najdeme na stejných místech jako podběl. Může dojít k záměně - ale devětsilové listy jsou mnohem větší a dužnatější. Květy jsou však odlišné. Devětsil má rád vlhké, zvláště lužní lesy, lesní prameniště, rokle, roste podél lesních potoků, zabydluje vlhká rumiště. Daří se mu na humózních a kamenitých půdách.

 

Užívaná část: oddenek, někdy také list nebo květ

Ke sběru oddenku je nejlepší časné jaro, ještě před rozkvětem. Po vyrytí oddenek rychle omyjeme a sušíme ve stínu. Teplota při umělém sušení nesmí přesáhnout 40 °C. Listy lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu; květ samozřejmě jen na jaře, když kvete.

 

Léčivé účinky

V minulých staletích se devětsil lékařský používal především jako prostředek proti kašli a zánětům horních cest dýchacím a průdušek. V dnešní době však lidé k tomuto účelu používají spíše podbělu. Devětsil výrazně tiší kašel a to i suchý dráždivý, a osvědčil se i při astmatu. Devětsil je však unikátní bylinou pro mírnění křečí, a to především  žaludku, žlučníku a močového ústrojí. Dále pak v těchto oblastech tiší bolest a osvědčil se i při epilepsii a dně. Reguluje také látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě.

Sennou rýmu charakterizuje kýchání, rýma, ucpaný nos, škrábání v krku, slzení a mnohdy i zánět spojivek. Způsobena je ukládáním alergenů, často pylů, na nosní sliznici a následnou alergickou reakcí. Jako přírodní alternativa běžných léků antihistaminik výborně poslouží extrakt z devětsilu lékařského, neboť jeho účinky jsou neméně silné a nemají nežádoucí vedlejší účinky.

 

Oddenek devětsilu napomáhá pocení a používá se při horečce. Zejména v minulosti se jej užívalo také proti střevním parazitům (hlístům). Lze jej takto aplikovat i u dětí, protože devětsil nemá žádné vedlejší účinky. Ve středověku se devětsil stal hlavním prostředkem proti moru, v současnosti se kořen ve veterinární praxi přikládá na rány.

Zevní použití

Devětsilové listy v čerstvém stavu se používají na obklady kloubů a ran při výronech, vykloubeninách odřeninách a jiných podobných zraněních. Devětsilu lze užívat zevně i na křečové žíly, hemoroidy a na špatně se hojící nebo pálivé rány.

 

Způsob použití

Dřívější oblibu používání devětsilu jako léčivé byliny zřejmě narušil její výrazný pach, který může způsobit i nevolnost. Proto devětsil samostatně podáváme jen zřídka a přimícháváme jej do směsí, kde by jeho podíl neměl překračovat 15%.

Devětsilový čaj

Čaj připravujeme buď jako macarát nebo jako nálev.

Macerát: Jednu čajovou lžičku řezaného kořene vyluhujeme přes noc ve ¼ litru vody. Ráno nahřejeme a scedíme.

Nálev: čajovou lžičku byliny zalijeme ¼ l vroucí vody, necháme vyluhovat a scedíme.

 

Obklad na oteklé klouby a při výronech

Omyté devětsilové listy buď jen přikládáme a ovážeme obvazem, ale lepší je naklepat je paličkou, aby uvolnily šťávu a potom je přikládáme na zraněná místa.

 

Olejový obklad

Dalším způsobem je obklad olejový, kdy naklepané listy ještě před jejich přiložením ponoříme do horkého oleje. Po takovém ošetření oteklý kloub nejen splaskne, ale ztratí se i „voda“.

 

Devětsil v medu

Prášek z oddenku devětsilu můžeme užívat smíchaný s medem nebo také s ovesnými vločkami. Je prospěšný při dýchacích potížích, dráždivém kašli, křečích nebo potížích s močením.

 

 

Rady našich babiček

Prášek z kořene

Prášek z kořene devětsilu se dříve používal na zaprašování starých ran a žíravých vředů.

 

Víno devíti sil

Recept na víno devíti sil je známý již z šestnáctého století, a užitečný je doposud.

1,5 gramů prášku z oddenku rozmícháme v 1 dcl bílého vína a popíjíme dvakrát denně.

Užíváme při kašli, horečkách nebo při potížích s močením.