Dopisy Kristýnce – čtvrtý dopis

01.10.2012 21:02
 
 
 

Milá Kristýnko,

prožila jsi svou první lásku. Její konec byl bolestný. Ve smutku, který požíváš, se v Tobě vynořuje spousta otázek: „Proč to tak muselo být? Jak poznám toho pravého? Vždyť každý se vždy na začátku snaží být lepším, než ve skutečnosti je. Pak po čase ve všedních chvílích vycházejí na povrch jeho špatné vlastnosti a sklony.“

Toužíš po opravdové lásce, která přetrvá všechny bouře. Ať se děje cokoli, budete stát bok po boku. Hledáš někoho, kdo Tě bude mít rád takovou, jaká jsi uvnitř, ne podle toho, co máš právě na sobě a jestli máš moderní účes. Někoho, kdo Tě podrží za ruku, když Ti bude smutno, kdo Tě pochopí a s kým budeš moci sdílet každou myšlenku, každý cit, a kdo bude moci nahlédnout i do nejtajnějších koutů Tvé duše. Bude to někdo, kdo bude mít ve své duši též to hlavní, co Tě naplňuje, a za čím chceš v životě jít.

Moje maminka mi říkávala, ať se modlím, abych poznala toho pravého. Přiznám se, že jsem se za to snad nikdy nemodlila, protože jsem cítila, že se mám na prvním místě snažit žít čistým životem podle zákonů Božích a mám se modlit za to, abych k tomu dostala sílu a dokázala to. Když člověk dělá to, co má - podle vůle Boží, nemusí mít žádných přání. Přiloží ruku k dílu tu a tam, pomáhá druhým, a to jej naplňuje štěstím. Chová ve svém nitru lásku k druhým, je člověkem, ze kterého září štěstí a radost a už jen jeho přítomnost druhé potěší. Tak jsem potkala Tvého tatínka. Říkal si, že i když by měl jít životem sám, bude ho chtít naplnit tím nejlepším, co může ze sebe dát. A právě radost, která kolem něj byla, mě na něm zaujala. Kdyby chodil světem smutný s hlavou svěšenou, protože je sám, možná bych si ho tehdy ani nevšimla.

Vím, že jsi veselá a ráda pomáháš druhým a někoho takového bys chtěla potkat. Ale nahlédni upřímně do svého nitra, myslíš, že někdo takový by měl rád tebe? Vidíš, možná, že je dobře, že máš nyní ještě čas na sobě pracovat, abys mohla být pro toho, koho jednou potkáš, co nejlepší, abys ho nemusela ničím zklamat.

Není správné mít na prvním místě nějaké přání a říkat si, že budu šťastná teprve tehdy, až se mi přání splní. Žij naplno nyní. Nevadí, že všechny tvé kamarádky mají přítele. Z toho, co mi říkala maminka, jsem si však vzala k srdci to, že musím být bdělá, abych toho pravého poznala. Musím hledat srdcem. Vždy jsem věděla, že někde chodí a třeba také myslí na to, co asi dělám a kdy už mě potká. Říkala jsem si, že si to jednou budeme vyprávět. Kdybych však na nic nečekala a šla zbrkle za svým přáním, potkala bych sice někoho, ale nebyl by to ten pravý. A v době, kdy bychom se měli setkat, byla bych právě zadaná. Po čase bych stejně zjistila, že to není ono, ale promeškala bych osudové setkání. Proto nemyslím, že je dobré, když spolu mladí lidé chodí na zkoušku, aby zjistili, jestli k sobě patří.

Každá dívka i žena cítí ve svém nitru, zda je to ten pravý, či nikoli. Nesmí si nechat okolím radit, nejlepším rádcem je její srdce. Ptáš se, jak je možné, že mnohým lidem, i když k sobě patří a zpočátku si rozumí, láska vyprchá? Jak je možné, že za pár let se i ideální dvojice hádá a přestává si rozumět?

Je to tím, že pravá láska není to, že se mi konečně splnilo přání a já mohu mít někoho, koho mám ráda, časem mohu být mladou paní a mít děti. Pravá láska nemyslí vůbec na sebe. Potkáš-li někoho, koho budeš opravdu milovat a on Tebe, a vaše láska bude čistá, budete myslet jeden na druhého, nikoli na sebe. Tvým přáním bude, aby on mohl být vedle tebe vždy šťastný. To znamená, že ho nebudeš chtít nikdy ničím zarmoutit. On bude prožívat totéž, bude se snažit, aby Ti nebylo odnikud ublíženo, bude Tě chránit jako věrný rytíř chrání paní svého srdce. V jeho očích budeš tou nejčistší a nejpůvabnější dívkou. Ty ale ze své lásky k němu budeš chtít být opravdu taková, jakou on Tě ve své lásce vidí. Budeš chtít být taková v každé chvíli a pak i sama před sebou. Je to skutečně tak, že člověk při prožívání pravé lásky zapomene na sebe a myslí na toho druhého. Pravou láskou se v něm probouzí ušlechtilé ctnosti. Je pokorný a jeho nitro je naplněno ušlechtilým citem, takže již žádné špatné sklony v něm nemají místa. Láska z něj září i navenek, tak, že to poznávají i druzí lidé.

Naplňuje-li nitro člověka čistá láska, je tím spojen s Bohem, který sám jest Láskou. Od něj všechno to krásné přichází a díky Němu jsme i my. Proto i v nejkrásnějším vztahu nesmíme zapomínat na první přikázání. Tedy chovejme ve svých nitrech na prvním místě lásku k Bohu, pak bude náš vztah chrámem pro Lásku, která od Něj přichází.

Láska je druhou nádhernou příležitostí, jak odvrhnout veškerou karmu a začít nový čistý život podle zákonů Stvoření. Myslí-li milující se lidé stále jeden na druhého, a snaží-li se stále ve vztahu dávat a ne jen brát, pak jejich láska nemůže nikdy vyhasnout. Láska je jako květina, která neroste sama, bez vláhy, ale oba lidé ji musí zalévat, stále lásku dávat. Pak je jejich společný život bok po boku i po dlouhých letech nádherný. Jejich láska nevyprchá ani se stárnutím pozemského těla. Je-li láska pravá, nemilujeme na druhém jeho zevnějšek, ale duši, která je věčná. Proto taková láska s věkem zraje a sílí. Společnými prožitky v životě, ruku v ruce překonanými překážkami, je vztah dvou lidí stále bohatší. Když jeden z dvojice v životě zakolísá, stačí, když pohlédne do očí tomu druhému a uvidí v nich lásku, může se jí chopit jako záchranného lana.

Láska člověka povznáší, dává mu křídla a vede jej vzhůru. Milující člověk dokáže pro milovaného vykonat veliké činy. Muže vede láska až k hrdinství.

Časem člověk pozná, že lásky může mít ve svém nitru tolik, že jí není jen pro jednoho, ale lásku můžeme dávat všem. Bez lásky by život na Zemi byl chladný a velmi smutný.

Láska v nitru nemusí vzklíčit až teprve tehdy, když potkáme svého partnera. Lásku ke všemu čistému může prožívat i ten, kdo jde životem sám. Takový člověk bývá často bohatší než ten, kdo žije ve vztahu bez lásky. Nesobecké dávání, to, že člověk myslí více na druhé než na sebe, to jej činí opravdu šťastným. Proto nečekejme, až nás potká štěstí, nečekejme, až se něco stane, začněme dávat. Rozdávejme lásku kolem sebe. Teprve to nás učiní šťastnými. Protože bez lásky v nitru nebudeme šťastni, i kdybychom měli všechny poklady světa.

 

 

Tvá maminka

 

Maria  M.