Hledání zdravé výživy 2.část

31.07.2014 12:14

 

Kdy nám mohou diety uškodit

Mnohé dietní systémy, jejichž základy pochází ze zcela odlišného prostředí, pro nás nemusí být vůbec vhodné.  Měli bychom si uvědomit, že žádný stravovací režim nemůže mít absolutní platnost pro lidi celého světa. Každý dietní režim je totiž úzce spojený s místem jeho vzniku i okolními přírodními podmínkami a odpovídá základním potřebám obyvatel tam žijících. Pod nátlakem rozumových předsudků lze sice po určitou dobu tyto cizí diety snášet, ale po nějakém čase se u postižených většinou začnou vyskytovat různé, a to i dříve neobvyklé zdravotní potíže. Proto je třeba důrazně varovat před neuváženým příjmem jednostranných dietních omezení, jež nám vnucuje někdo cizí, jež vůbec nezná potřeby našeho těla i duše.

V prvé řadě bychom si měli dát pozor na diety, jež jsou založeny na tom, že jejich protagonisté uvalí „klatbu“ na běžné přirozené suroviny, nebo případně i na celé jejich skupiny. Též je podezřelé, jestliže to ustanoví „na věčné časy“. Někteří to určí pro všechny lidi na celém světě. Ti chytřejší alespoň rozdělí obyvatelstvo do několika „šuplíků“(chtějí-li být vědečtější, tak třeba dle krevních skupin) a jednoznačně vymezí, co komu škodí a co má naopak jíst.

I lékařské postupy však dokazují, že před úpravami vnitřního prostředí, (tzn. změnami složení krve či dalších tělních tekutin) je třeba provést rozbory krve či další stanovení. Jestliže koncentrace stanovených látek překročí krajní hodnoty potřebného rozmezí, mohou z toho vyplynout problémy; proto je pak třeba zajistit dostatečný přísun chybějících sloučenin. Před podáním potřebných látek by se měl brát ohled na celkový stav organismu, rozsah a druh onemocnění i další vlivy.

Dodávání látek do krve prostřednictvím stravy je pozvolnější, jelikož přijaté musí nejprve projít mechanismem trávicího traktu, avšak přesto je třeba brát v úvahu, že přitom zasahujeme do vnitřního prostředí organismu. Z těchto důvodů bychom měli i při stravování uznat různorodé potřeby každého jednotlivce a zároveň brát v úvahu i další možné vlivy.

Proto se v léčebné výživě nemá budovat pevné schéma, neboť přístup ke každému člověku by měl být rozdílný. Fixní postoj není vhodný ani z toho důvodu, že k projevům života patří pohyb a z toho vyplývající změny. Vždyť všichni jsme neustále ovlivňováni působením přírodních dějů a rytmů, a to nejen vlivem různých životních údobí, jako jsou dětství, mládí, dospělost či stáří, ale i rozdílnými ročními obdobími apod. Nebereme-li ohled na rozdílné potřeby těla v daném životním údobí, nebo nechápeme-li nutnost změn, narušujeme tím normální vývoj – a to tělesný i duchovní.

Z toho pak často vyplývají následné onemocnění a v mnohých případech i vážnější psychické poruchy. Ke zhoršování zdravotního i psychického stavu tedy dochází nejen u lidí, kteří bez rozmyslu sní vše, co jim nabízí zištný moderní potravinářský průmysl, ale i u dlouhodobých zastánců striktních dietních systémů; ti se většinou snaží své problémy, vyplývající třeba z nedostatku minerálů, vitaminů ad. látek, svést na vše ostatní, než aby se zamysleli nad svými dogmatickými dietními omezeními.

Často se spíše „sebebičují“ tím, že si jejich tělo vynutilo určitou „zakázanou“ potravinu a oni porušili ten či onen zákaz. Někteří se následně rozhodnou, že k sobě budou mnohem tvrdší a svůj jídelníček ještě více omezí. Tím však jen oslabují své vyčerpané tělo, takže se po čase dostanou s určitým onemocněním k lékaři či jinam, přičemž jim obvykle zjistí odchylky od normálního chodu organismu i značné nedostatky vitaminů a minerálů. To mohu potvrdit i z vlastní praxe, neboť ke mně přicházejí mnozí z těch, u kterých se již projevily výraznější problémy a kteří začínají chápat, že jedno není pro všechny a co jednomu prospívá, může druhému škodit; jinak řečeno, že jim kýmsi tak vychvalovaný systém způsobil nemalé škody.

 

Jak se správné vyživovat

Hlavně bychom se neměli dostávat do extrémů, tzn. buď jíst všechno, co nám trh vnucuje, nebo naopak téměř nic, či jen omezený okruh z bohaté palety, jež nám příroda k naší obživě nabízí. Obecně je známo, že strava má být pestrá, ale zároveň „máme jíst to, co pochází z našeho okolí“. To je v souladu s přírodními zákony, což vnímá každý nezaujatý člověk. Vyplývá z toho ovšem zároveň i to, že nám nebudou celkově prospívat různé z daleka dovážené suroviny, jež doporučují mnohé dietní systémy.

Nejbezpečnější je neodchylovat se příliš od „zlaté střední cesty“, která bere v úvahu jak osobní potřeby, tak i nutnost určitých omezení, vyplývajících z možných zdravotních rizik. Vždyť s ohledem na stále se zhoršující podmínky běžných pěstitelských metod, legální i nelegální užívání chemických prostředků, jež umožňují přežití dnes přešlechtěných druhů, nezanedbatelné přídavky škodlivých látek v potravinářském průmyslu atd. je třeba ve vlastním zájmu usilovat o to, abychom v rámci svých možností minimalizovali příjem škodlivých složek stravy (na tuto oblast se zaměříme v dalších článcích).

Obecně je třeba dodržovat obecné zásady správné výživy, o níž by měl mít každý dospělý člověk alespoň základní znalosti. Jak ale určit, které z obecně prospěšných přirozených surovin budou nejvíce prospívat? V prvé řadě by se každý měl snažit vycítit, jaký druh stravy je pro něj v daném údobí nejvhodnější. Nedokáže-li někdo prozatím vycítit, lze to stanovit i výše uváděným svalovým testem. Jestliže by o toto stanovení měl někdo zájem či potřeboval konzultovat oblast výživy, může se mi ozvat (kontakty jsou na: www.vitsyrovy.cz).

Aby někdo neměl obavy z toho, že by už pak nesměl jíst nic z toho, co mu chutná, rovnou uvádím, že nikomu nic nezakazuji. Již před mnoha lety jsem opustil „dogmata různých dietních směrů, jejichž zastánci leckdy zakazují vše, co je dle jejich mínění (či názoru nadřízených autorit) nezdravé. Takovýto přístup má dost nepříznivých důsledků; mimo jiné se leckdy stává, že v jídelníčku takto postiženého člověka potom nezbude téměř nic. To ale zdraví většinou vůbec neprospívá, neboť je známo, že strava má být co nejpestřejší. Kromě toho nám má i chutnat – jinak totiž pokrm těžko dokonale zužitkujeme.

Jídelníček bychom se měli snažit spíše obohacovat a postupně měnit nesprávné stravovací návyky. Naprosté vyřazení základních druhů surovin, pocházejících z našeho zeměpisného pásma a kontinentu, by mělo být spíše výjimečné a vyplývat z výsledků stanovení nebo závažnějších poruch metabolismu (z níž může vyplynout i nesnášenlivost).

Z potravy můžeme získat dostatek všech potřebných látek a energií jen tehdy, budeme-li uvážlivě dbát na náležitou skladbu jídelníčku. Jedině hodnotná a vyvážená strava, jakož i dostatek vhodných nápojů a čerstvého vzduchu mohou pokrývat potřeby lidského organismu a pomáhat vytvářet silné a odolné tělo, jež našemu duchu napomáhá zvládat všechny jeho pozemské úlohy a tím napomáhá i k jeho vzestupu.

                                                                                                                     

Vít Syrový

www.vitsyrovy.cz