Jak se projevuje pravá mužskost a pravá ženskost na Zemi podle věčných zákonů? 6. část

24.09.2018 11:11

 

Jelikož muž má hutnější tělo, je podle zákona stejnorodosti více spjatý s hmotou, s pozemskými záležitostmi. Žena se podle tohoto zákona a v důsledku její jemnější podstaty snadněji napojuje na jemné vyšší vyzařování nehmotných světů. Její citlivější podstata jí dělá vnímavější, ale zároveň i zranitelnější. Snadněji pociťuje vibrace z vyšších, ale i z nižších úrovní.

Záření z nižších, hutnějších planet a úrovní jsou tak silné, že mohou člověka svést z pravé cesty vývoje. Život na Zemi se podobá životu v džungli. Na člověka působí ze všech stran vyzařování z vyšších a nižších světů, ať chce či nechce, podléhá jejich působení.

Věčné zákony a duchovní poznání jsou jako značky, podle kterých se člověk orientuje, aby nezabloudil. Kdo je přehlíží a nechce se jimi řídit, jde k cíli oklikami a navíc se ještě musí bránit před různými útoky, které ho na nepravých cestách ohrožují a napadají.

Žena odjakživa spojovala muže s výšinami ∽ vyššími světy ∽ svou citlivostí a větší vnímavostí. Co ona přitáhla shora, ať už ve formě předobrazů, ctností nebo ideálů, to muž uskutečňoval. Tento proces probíhal často jen podvědomě. Duchovní čistota chránila ženu jako zámek s klíčem před nežádoucími, negativními vlivy.

Nesmíme však podlehnout klamnému  dojmu, že muž nedokázal přijímat nic duchovního. Teprve později v důsledku toho, že v životě rozvíjel hlavně rozum, uzavřel se před výšinami.

Zatímco žena žila přirozeným, ženským způsobem, věnovala se zejména jemnějším pracím, jako péči o děti, muže a domácnost. Realizovala se převážně v citech. Její duchovní aktivita a spojení s vyššími světy ji přetvořily v porovnání s mužem na překrásnou bytost.

Ve zbožné úctě „sloužil“ muž své „bohyni“ a ochraňoval ji před pozemskými negativy., stavěl jí obydlí a staral se o potravu a bezpečnost rodiny. První lidské pokolení žilo ještě v duchovní čistotě a v souladu s věčnými zákony, protože se nechalo vést duchem. Dá se říci, že první lidé na Zemi žili jako v ráji. Neznali každodenní dřinu ani zátěž a byli více spjati s přírodními cykly.

Zprvu považovala žena svou krásu za něco samozřejmého. Nemusela se o ni starat, zdobila ji duchovní čistota. Všechno duchovní a čisté je vyjádřeno krásou, neboť je v souladu  s věčnými zákony.

 

 

Když žena podlehla principu pokušení a začala si svou krásu uvědomovat, krášlením se žena postupně více a více upínala na své tělo a odvracela se od spojení s výšinami. Důsledkem této přeměny se její krása stávala pozemštější a postupně působila více na mužovy smysly, než na jeho ducha. Jeho doposud mírný, přirozený pohlavní pud se začal nepřiměřeně aktivizovat. Řetěz nepříznivých důsledků pokračoval a dával vznikat novým, doposud neznámým vlastnostem.

Pokud žena žila v duchovní čistotě, mohl si být muž jistý její věrností, i když byla krásná. Avšak zvýrazňováním svých předností a úsilím o jejich praktické využití, tedy získání výhod, probudila v muži dosud nepoznanou žárlivost a s ní i pocit vlastnictví. Začal shromažďovat majetek, jen aby si získal nebo udržel nejsvůdnější z žen. Hromaděním vlastnictví se začal útlak, nespravedlnost, boje a jiné záporné důsledky.

Později už muž dokázal rozvíjet tato negativa i bez ženy. Zjistil, že rozum může používat nejen při práci, ale i v soupeření o moc. Když rozum u něj získal vládu, svrhl ženu z jejího vyššího postu a začal jí dokonce pohrdat. Už ho nezdržovala její čistota, kterou z marnotratnosti ztrácela. Se ztrátou čistoty přišla žena i o moc a pravou úctu. Aby si zneuctěné postavení zlepšila a aby se muži i přes jeho pohrdání zalíbila, byla schopná dělat cokoliv, dokonce se i prodávat. Uvrhla tím do zkázy nejen sebe, ale i muže. Hmotné požitky a majetek se postupně stávaly hlavním smyslem jejich života.

Žena byla první, která klesla a zavinila svůj a pak i mužův pád. Proto by to měla být zase ona, která se první vzchopí a povznese sebe i muže. Žena je svou podstatou mostem k vyššímu duchovnímu poznání, pokud žije správným způsobem. Tehdy povznáší muže, rodinu, své okolí, a tím celý národ.

 

Pokračování příště

Natalia de Lemeny Makedonová