Jak se projevuje pravá mužskost a pravá ženskost na Zemi podle věčných zákonů? 8. část

08.10.2018 14:38

 

Odkud má vzít žena duchovní krásu a čistotu? Je to ještě dnes možné? Když se žena začne narovnávat, měla by pronikat do hlubin své duše a tam hledat své pokřivení. Kde má však brát čisté myšlenky, když dnešní život je plný přetvářky, mamonářství a nespravedlnosti? Žena se má od svého mládí naplňovat ideály – čtením pohádek, pověstí, duchovní a krásné literatury, které ji budou povznášet a provázet po celý život.  Jakákoliv umělecká činnost, ale i pasivní  vnímání umění a také ruční práce zdokonalují ženskou jemnost a krásu. Styk s dětmi a láska k nim jsou také klíčem k čistotě ženy. Přenášením krásy do běžného života, čistým myšlením, cítěním, a jednáním tvaruje žena svou duši, která se odrazí v jejích očích, na celém těle, i v celkovém projevu.

Které konkrétní vlastnosti by měla žena rozvíjet, pokud se chce dostat k pravému ženství? Vzpomeňme alespoň základní.

Věrnost Bohu a ideálům.

Čistota myšlenek, těla, okolí.

Pořádek v mysli, domácnosti, v práci

Klid. Stres a roztržitost, jakož i upovídanost, které jsou většinou projevem vyčerpanosti, by měla odstraňovat relaxací, spánkem, rozlišováním důležitých a méně důležitých věcí, plánováním.

Plně prožívat citovost, radost a žal, protože jejich potlačování způsobuje napětí, deprese a nemoci.

Věnovat něhu a péči dětem, zvířatům, rostlinám, umění a ručním pracím.

Projevovat upřímnou, nefalšovanou a něžnou lásku svému partnerovi, dětem a také svému okolí.

Chovat se přirozeně, být sama sebou, nenapodobovat idoly.

Z mateřství udělala pokřivená morálka nejvyšší cíl ženy.  Ta, která o tuto hodnotu přišla nebo se jí dobrovolně vzdala, je v očích jiných politováníhodná a méněcenná. Totéž měřítko se váže i k ženám, které se neprovdají.

Jelikož mateřství a manželství jsou aktivní stavy, dávají ženě možnost projevení citů, touží žena po jejich uskutečnění. Avšak jejich dosažení ji ne vždy uspokojí. U některých žen je péče o děti maximální hranicí jejich duševního vývoje., proto rády hrají tuto úlohu i v pozdějším věku – v péči o vnoučata. Ženy s vysokými nároky mají i náročnější cíle, které se mohou pohybovat v čistě ženských, ale z části i v mužských hranicích.

Období, kdy žena ztrácí tělesnou přitažlivost a svěžest, by mohla překlenout úlohou babičky, ale i duchovním vzděláváním.

Náročný moderní život ve dvou směnách vzal mnohým ženám uvolněnost, přirozenost a ženskost. Vyčerpaná a starostmi zatížená manželka a matka nepovznáší své okolí duchovně. Pouze klidná, veselá a duchovní žena může přinášet shora ctnosti a předobrazy děl, dávat je k dispozici celému okolí a vyzdvihovat je svojí čistotou.

Mateřství je pro pracující ženu velmi zatěžující. Proto by si měla vybrat, čemu dá přednost – buď kariéře, nebo dětem. Obě činnosti vyžadují mnoho úsilí a času, a tak jsou obtížně slučitelné, i když navenek vypadá vše v pořádku, zejména pokud pomáhá manžel a rodina. Nedostatek mateřské lásky se u dětí projeví až později, když jim budou rodiče lhostejní, neboť se mezi nimi v dětství nevytvořilo dostatečně pevné, láskyplné pouto.

Pokud se žena rozhodne být matkou, má vůči dítěti velkou zodpovědnost. Nezahrnuje to jen péči o jeho tělo a materiální potřeby, ale především mu má poskytnout co nejsilnější pocit bezpečí, lásky a něhy, které dítě potřebuje a požaduje déle než tři roky.

Každá žena by si měla uvědomit a určovat vlastní krátkodobé a dlouhodobé cíle a nenechat se unášet náhodnými událostmi. Mnohé ženy dělají ve svém životě něco úplně jiného, než chtějí, jen proto, že nedokážou říct ne. Pak toho litují celý život.

Žena je cenná v jakémkoli postavení, pokud žije jako pravá žena – zda je svobodná, vdaní, bezdětná, matka nebo jen pracovnice. Proto by neměla žít život s mužem, kterého nemiluje, jen proto, aby nezůstala svobodná a mít děti jen proto, že by je měla mít.

Pokud se žena rozhodla být matkou, neznamená to, že má zapomenout na všechny své ostatní touhy a cíle na celý život. Když děti odrostou nebo souběžně s jejich výchovou, se může realizovat na zkrácený úvazek nebo návštěvou zájmových kroužků.

V práci by se měla žena orientovat hlavně na humánní činnosti, jako umění, jazyky, sociální kulturní a organizační práci, kde spíše pracuje s city a s duchem než s rozumem. Vedení různých kroužků, ať už pro děti či dospělé, jí dává ideální možnosti seberealizace. Je užitečná jiným, sama se zdokonaluje a nezabírá jí to hodně času.

Tím, že zůstane žena svobodná a bezdětná, neminula cíl svého života, jak si to její okolí často s politováním myslí. Naopak je ve výhodě. Má více volného času, který může využít k vlastnímu duchovnímu zdokonalování, což jí usnadní vědomě se spojovat s výšinami. Čemu se věnuje, tím se stává. Poznání pravého cíle v životě jí dá pocit vyrovnanosti a smysluplnosti. Mateřství není nejvyšším posláním ženy. První místo patří jejímu duchovnímu vývoji a povznášení okolí, ne však na úkor mateřství a domácnosti.

 

Pokračování příště

Natalia de Lemeny Makedonová