Kmín kořenný

25.06.2014 18:15

 

Kmín kořenný - Carum carvi

Kmín kořenný je známé koření často používané k ochucení chleba, brambor nebo ryb.

Podle záznamů byl kmín používán již v době kamenné. I v antickém Řecku a Římě si ho vysoce cenili. Hojně se používá nejen pro svou libou chuť a vůni, ale také pro své léčebné účinky, ponejvíce pak na zklidnění trávicího ústrojí a nadýmání.

 

Popis a výskyt

Kmín je dvouletá bylina. V zemi vytváří vřetenovitý hlavní kořen, podobný kořenu mrkve, z nějž vyrůstá  hranatá lodyha, která je hladká a větvená.  V prvním roce je rostlina vysoká asi  dvacet centimetrů, v druhém roce naroste až šedesát centimetrů a košatí se do šířky třicet centimetrů. Okolíky droboučkých bílých  květů rozkvétají v druhém roce na počátku léta. Svěže zelené listy jsou dělené v jemné úkrojky a podobají se listům mrkve. Plody - dvounažky, se v době zralosti půlí ve dva tmavě hnědé, žebernaté, srpovitě zahnuté plůdky. Po rozdrcení vydávají silnou kořeněnou vůni.

Kmín kořenný se vyskytuje  planě na loukách, pastvinách, mezích a podél cest. Má rád slunné polohy. Dříve se sbíral pouze v přírodě. Dnes se ve všech středoevropských zemích pěstuje. Pěstovaný kmín se od planého kmínu liší většími plody a jejich sníženou opadavostí.

Kmín chutná aromaticky a lehce pálivě, jeho vůně je silně aromatická.

Užívaná část: plod,

Kmín kořenný se pěstuje pro své aromatické plody, které se hojně využívají při přípravě pokrmů i ve farmacii. Můžeme jej používat celý nebo mletý.

Kmín se sklízí v době, kdy dozrává asi 75 % okolíků. Nať se sbírá před rozkvětem od července do září. Celá rostlina se nechá proschnout a pak se vymlátí. Semena se dosuší, prosejí, a poté se uchovávají v uzavřených nádobách.

 

Léčivé účinky:

Kmín kořenný napomáhá vylučování žaludečních šťáv, uvolňuje žaludeční křeče, omezuje hnilobné a kvasné procesy v trávicím traktu. Dále působí dezinfekčně, vyhání střevní parazity a podporuje chuť k jídlu. Semena se mohou žvýkat  i syrová.  

Kmín je vynikajícím  prostředkem  proti nadýmání a kolice, je močopudný, dokáže zastavit průjem a celkově  podporuje trávení.

 Čistá silice se užívá při astmatických záchvatech.  Spazmolitické látky, které jsou součástí kmínu, uklidňují nejen trávicí ústrojí, ale všechno hladké svalstvo, mezi něž patří i děloha. Proto kmín dělohu spíše zklidňuje, než aby ji povzbuzoval. Proto je jeho užívání vhodné pro ženy při menstruačních bolestech. Kmín je prospěšný i při chudokrevnosti, také napomáhá ke zlepšení činnosti ledvin.

Šálek kmínového čaje dvakrát denně je vynikající pro kojící maminky, poněvadž zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka a dítěti pomáhá proti nadýmání. Malým dětem se může dávat při kolice i extrakt kmínu ve vodě. Při zánětu průdušek a jiných potížích dýchacích cest pomůže, budeme-li pít 3x denně šálek kmínového čaje, neboť usnadňuje vykašlávání.

 

Zevní použití:

K zevnímu použití při revmatických bolestech slouží různé prostředky s kmínovým olejem. Jimi se postižená místa potírají dvakrát až třikrát denně. Silnější odvar z kmínu můžeme použít jako dezinfekci proti plísni na nohou a i jiným mykózám. Nálevem ze semen se může kloktat při zánětu hrtanu.

 

Použití v kuchyni:

Suchá semena kmínu kořenného se používají celá či mletá. Kmín je typickým chlebovým a pečivovým kořením, kořením vařených brambor, kde snižuje toxický solanin. Běžně se přidává do zelí, pečení (vepřové, kachna, husa), uzenin, do polévek a sýrů. Hodí se i do tvarohových pomazánek, omáček, gulášů, při kysání zelí, na sázená vejce, houby, na pečené ryby a na sypání slaného pečiva.

 

Rozžvýkáme-li malou dávku semen po těžkém kořeněném jídle, kmín  osvěží  náš dech a podpoří trávení.

Na jaře můžeme sbírat mladé lístky kmínu a přidávat je do polévek, pomazánek, salátů či k masu.

Kmín se také používá k výrobě likérů- známý je skandinávský Aquavit, ruský  Alaš a německý Kummel, které prospívají trávicímu traktu.

 

Způsob použití

Kmínový nálev

Jednu až dvě čajové lžičky semen kmínu roztlučeme v hmoždíři, a to bezprostředně před použitím. Silice se tak lépe rozpustí ve vodě. Přelijeme jedním šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Čaj pijeme 2-3 x denně po jídle. Pijeme jej při žaludečních kolikách, pro lepší trávení i proti střevním parazitům.

Kmínová semena můžeme míchat do směsí  se semeny fenyklu, anýzu, koriandru nebo kopru. Čaj připravujeme výše uvedeným způsobem.

 

Odvar z kmínu kořenného

2 čajové lžičky kmínu vaříme dvě minuty ve 1/4 l vody a necháme 20 min. ustát a popíjíme chladný až dvakrát denně.

 

Čaj proti bolení bříška u dětí a na podporu tvorby mateřského mléka

Použijeme jednu malou lžičku semen kmínu a  jednu lžíci jablečných slupek (sušených či čerstvých) z chemicky neošetřených plodů. Povaříme 7 minut a ještě 10 minut luhujeme. Nápoj získá příjemnou chuť a je prospěšný maminkám i  nejmenším dětem.

 

Žvýkání semen

Žvýkání několika kmínů odstraňuje zápach z úst. Existují i ústní vody obsahující kmín, jež se používají ke kloktání nebo vyplachování.

 

Chlebová polévka s kmínem

300 g tmavého chleba, 2 lžičky kmínu, sůl, 1 litr vody, 2 lžíce másla, petrželka, česnek

 Tvrdý chléb rozlámeme a rozvaříme ve vodě s kmínem a solí. Občas promícháme. Když se chléb rozvaří, přidáme máslo, nakrájenou petrželku, 1-2 stroužky utřeného česneku, zamícháme a podáváme.

 

Rady našich babiček

Kmínový likér

Také v domácích podmínkách je možné si lehce vyrobit kmínovou pálenku. Stačí zalít mletý kmín lihem, režnou nebo vodkou.  Pro  zjemnění  chuti můžeme přidat trochu medu. Likér necháme stát na teplém místě asi 14 dní. Potom slijeme a uchováváme v uzavřených lahvích v tmavé místnosti. Užíváme jeden kalíšek kmínky nalačno. Kmínový likér podporuje trávení a pomáhá při potížích s trávicím traktem.