Milování sebe sama

14.03.2017 13:29

 

Vy sami, stejně jako kdokoliv jiný v celém vesmíru si zasloužíte svou lásku a cit…

                                                                                                                

Buddha

 

 

   Jste zcela jedineční. Jste vzácné a neopakovatelné vyjádření Boží mysli. Na světě se nenajde člověk, který by byl stejný jako vy, který by viděl svět stejný jako vy, který by viděl svět tak, jak ho vidíte vy a který by cítil jako vy. Neexistuje nikdo, jehož dny a roky by plynuly stejně jako vaše, nikdo, kdo by naprosto dokonale dokázal živit vaše sny a prožívat každou z vašich nadějí, které přilétají do vašeho srdce jako malí motýlci nebo jsou rozdrceny dlaní cizince.

Jste jediní, kdo má tu vyjímečnou příležitost skutečně poznat sebe sama a objevit svou jedinečnou krásnou cestu. Ostatní vám mohou nastavit zrcadlo a ukázat vám ty části, které byli možná dlouhou dobu ukryty v temnu, ale nikdy vám neumožní celistvé poznání sebe sama, celé vaší osoby, která je jen vaše, kterou můžete vyjádřit, vyčerpat a uvolnit, když dny našeho života skončí.

Můžete milovat jiné lidi, starat se o ně, povzbuzovat je a podporovat, naslouchat jim, utěšovat je, radovat a bavit se s nimi, hádat se s nimi, či dokonce plakat. Ale všechny tyto radosti a pozornosti a péče, které dáváte ostatním si zasloužíte i vy. I vy potřebujete lásku. Láska, kterou si můžete dát jenom vy sami.

Existuje tisíce důvodů proč se nemít rád. Každý z nás nějaký má, jeden nebo sto a jeden. Jsme moc tlustí anebo moc hubení. Hned se rozpláčeme nebo naopak nás nic nerozpláče. Bojíme se neúspěchu, bojíme se úspěchu, jsme hloupí, nejsme dost dobří, dost hezcí, dost mocní, dost stateční, dost zajímaví. Sami sebe přesvědčujeme, že si nezasloužíme lásku po které tak toužíme.

Možná by bylo nejlepší,  chceme-li znovu získat schopnost milovat lidi kolem sebe, abychom začali sami u sebe.

Když jsme se nenaučili jak milovat sebe sama, zůstáváme připoutáni k první nejspodnější příčce žebříku. Nevíme, jak vycházet a zacházet s ostatními, máme problémy s tím, čemu říkáme vymezení hranic. Klopýtáme bažinami chybějící sebeúcty a houštinami sebeobviňování a ošklivení si sebe sama, které nás odvádějí pryč od naší snahy milovat druhé, jako sebe sama.

Abychom se mohli vydat na tuto cestu, musíme si nejdříve ujasnit, že milovat sebe sama není ani narcismus, ani egoismus, chamtivost, či tvrdohlavost, snaha mít vždy pravdu, či dokonce domýšlivost. Pokud skutečně milujeme sebe sama je to spíše zurčící, zpívající potůček, který nám ukáže cestu, jak se stát sám sebou v tom nejplnějším a nejlepším smyslu slova.

Začneme-li tím, že sami sebe přijmeme, že sami o sebe budeme pečovat a starat se s bezpodmínečnou láskou, dokážeme milovat i ostatní s úžasnou štědrostí a srdcem otevřeným dokořán.

To vše je možné proto, že schopnost milovat sám sebe je především duchovní záležitost. Milovat sami sebe jsme schopni pouze v okamžiku, kdy skutečně dokážeme vidět a cítit sami sebe jako jednu nitku v obrovské a předlouhé šále lidstva, cítit, že nás vesmír přijímá a stará se o nás. Začneme- li skutečně sami sebe považovat za velice cennou a jedinečnou součást vesmíru, máme zdroj,  z něho můžeme čerpat Lásku k druhým.

 

DAPHNE ROSE KINGMA

Ilustrace: Eva Lipinová