Most ke štěstí

09.08.2011 12:22
 

 

 

Most ke štěstí

 

Ať trápí Tvou duši bolavou cokoli,

věz, že vše dříve či později přebolí.

Kde bývaly chmury, zármutek a vrásky na čele,

tam, kde dříve byl jen stesk a žal,

tam, kde člověk málem život vzdal,

tam světlo zas se v očích rozzáří

a objeví se šťastný úsměv na tváři

- zase bude dobře na duši i na těle.

 

Nic neděje se jenom tak,

vše svůj skrytý smysl má.

Náhoda? Ale kdepak,

to jen souvislost dosud nepoznaná.

Vše v životě člověka

řídí moudrost veliká.

Stačí jenom srdce své a mysl otevřít

a od starých nánosů osvobodit cit.

Správné jsou otázky proč já, proč zrovna já,

odpověď na ně však jen ten dostává,

kdo upřímně se ptá

a usilovně hledá.

Pravda vždy jednoduchá, prostá je,

a každé srdce, jež rozpoznat ji smí, hned roztaje.

Stačí chtít jen v nitru naslouchat

a zákony, jež vše řídí, poznávat.

 

Zákony tyto na nás nedbají

a od věčnosti do věčnosti neochvějně působí.

Lépe se vede tomu, kdo je zná

a vše jako velký dar a milost přijímá.

V nich láska a spravedlnost velká jest,

jež má nás stále vzhůru vést.

 

Tam, kde jsme v životě tomto či v předchozím bytí

chybili a na druhých se provinili,

tam, kde jsme myšlenkami, slovy či skutky bídu a bolest zasili,

tam musíme se namáhat, není zbytí,

abychom vše do posledního haléře odčinili.

Na tom nic nespravedlivého není,

zasloužené je veškeré utrpení.

Jen ten, kdo toto pochopí a prožije v nitru svém,

dokáže s pokorou přijímat, co život mu přináší.

S vděčností v srdci pak vítá každý nový den,

za každé nadechnutí z hloubi duše děkuje

a z drobných maličkostí se raduje.

 

Každý sám si životem cestu klestí,

každý sám je strůjcem svého štěstí.

Každý sám svobodně rozhodnutí činí,

sám je za ně i jejich následky zodpovědný, ne jiní.

Tam, kde zloba, zášť a závist sídlí,

tam, kde ublíženost, nenávist a zlost,

tam, kde odpuštění v srdci chybí,

tam schází, věru, ke štěstí ten správný most.

Chceš-li bráti, musíš dát,

vše má se v harmonii zachvívat.

Naslouchej svého svědomí hlasu,

jím nech se vést a najdeš svoji spásu.

 

Ať žijeme v jakékoli době,

vše stejnorodé přitahováno jest k sobě.

Jakoukoli vyšleš myšlenku,

vrátí se Ti znásobena zpět, již za malou chvilenku.

Co seješ, budeš sklízet, budeš žít,

proto chceš-li šťastný být,

musíš čisté srdce plné lásky mít,

krásnými myšlenkami mysl svou jen naplnit,

pak v duši se Ti rozhostí vytoužený mír a klid.

 

M.B.