O jedné nádherné myšlenkové formě část 1.

23.12.2011 21:37

Malý pastýř seděl pod stromem, hleděl ke svému stádu oveček a přemýšlel, co to jen dnes tak zvláštního vnímá v přírodě, co tak silně doléhá k jeho srdci a co mu přináší jakýsi neklid, že ani za celý den nezamhouřil oka, jako jindy, když pospával a podřimoval, zatímco jeho věrný pes hlídal stádo ovcí.

Náhle se s ním zatočil svět. Měl pocit, že jeho tělo je jen jakýsi lehoučký obláček, který nic neváží. Vše okolo se zamlžilo a náhle z jakéhosi záhalu jemné mlhy se před ním zformovala obrovská postava anděla. Bylo to něco tak mocného a ohromujícího, že malý Jochanan vůbec netušil, co se s ním děje. A nádherný bělostný anděl, který se klenul přes celou oblohu, promluvil slova, která se rozléhala po celé krajině, a zároveň to vypadalo, že ta slova znějí někde uvnitř malého a mocným prožitím zasaženého chlapce. Vnímal jen, že anděl hovoří o Spasiteli, o Synu Božím, který se právě nedaleko narodil.

Po chvíli přiběhli pastýři, kteří byli nedaleko tohoto malého pasáčka, a přemoženi svým vlastním prožitím vyslechli Jochanana, jenž spatřil stejné zjevení jako oni. Všichni hovořili s bázní a úctou o tomto svém prožití, které bylo pro ně zázrakem Božím.

V tu chvíli začala se v jemných úrovních nad hrubohmotnou Zemí rodit překrásná a silná myšlenková forma, která byla stále rozvíjena dalšími prožitími čistých lidí, kteří směli spatřit také i kometu. A další lidé, kteří přispěchali k Betlému a spatřili samotného Syna Božího, jenž se právě zde narodil, přinášeli ve svých myšlenkách na prožitý ohromující zázrak nové rozhojnění mladé myšlenkové formy.

I když se v tuto dobu v Betlémě sešlo mnoho lidí ke sčítání, tento zázrak směli spatřit jen ti nejčistší z nich. A tak přesto, co se zde v tuto noc odehrálo, největší část z těchto lidí nic netušila. Avšak ti, kteří prožili tento zázrak, byli tak mocně zasaženi svým niterným prožitím, že vytvořili ve svých myšlenkách formu, která svou silou a nádherou nebyla dosud ještě nikdy překonána. I malý počet lidí dokázal svým čistým naladěním vytvořit něco tak velikého.

Tato myšlenková forma zázraku začala žít svůj život. Každý rok touto dobou vzpomínali lidé na své prožití, a tím myšlenkovou formu Lásky a zázraku zase o trochu více rozšířili. Každá myšlenka lidí na zrození Syna Božího vnášela také další nádherné obrazy do této formy. Vše, co se Ježíše týkalo v tom nejčistším a nejsilnějším prožití, bylo s touto formou spojováno.

A tak, když nastala doba zvěstování Ježíšových učedníků, mohli mimo jiné tito čerpat svou posilu i z této formy a samy ji také hojně rozšířili svou pevnou vírou a přesvědčením předávat Ježíšovo učení stále dál a dál.

Po určité době, když prožívali lidé bídu a utrpení, začali si v čase narození Syna Božího, při spojování se s onou myšlenkovou formou, vytvářet obrazy hrubohmotné, tak zvané Betlémy. Tyto jim pomáhaly ještě více se spojovat s onou posilující myšlenkovou formou. Při vyřezávání jednotlivých figurek byly jejich myšlenky nasměrovány k celému ději zrození Syna Božího a oni tak směli v inspiraci čerpat nádherné obrazy, kterými pak onu myšlenkovou formu rozšiřovali. Lidé tak skrze tyto nádherné Betlémy mohli vnímat alespoň částečně odlesk prožití pastýřů a všech, kteří směli tento čas prožít kdysi dávno. Přijímali tak alespoň jednou za rok nádheru, sílu a pohádkové kouzlo nadpozemských úrovní. To vše předávali svými myšlenkami již veliké myšlenkové formě, která tím mohla sílit a nabývat na své velikosti.