O kráse národů

13.11.2013 20:05

Zamysleli jsme se již někdy nad otázkou jiných národů na zemi? Všichni víme, jak se odlišuji, svoji řečí, kulturou, zjevem, šatem, zvyklostmi, tradicemi i stavebními slohy. Když v citu necháme na sebe tyto formy působit, ucítíme nejen krásu, ale i doplnění a občerstvení.

 

Žel, kolik krásy si národy uchovaly? Pozorujeme všeobecný úpadek a unifikaci kultury, řeči, oděvů, stavebních slohů, atd. Přitom by stačilo chtít porozumět zákonům stvoření a následovat je ve svém citu.

 

Jak poznáme pravou krásu, která  nás osloví v citu?

Nejlepším měřítkem je náš vnitřní dar - smysl pro krásu, který nám byl dán, abychom poznali, co je správné a co nesprávné.

 

Jiné národy svým odlišným způsobem života a kulturou přinášejí lidstvu doplnění v rozmanitosti způsobů vytváření krásy ve všech projevech života na zemi.

Každý národ by měl vědomě usilovat o povznesení vlastní kultury. Nikdy by se neměl na své cestě zastavit.

V každém lidském tvoření by se měla odrážet touha po Světle. Pokrokem pro každý národ může být jen rozvoj toho, co národ již má, ne však převzetí něčeho vypůjčeného od národů jiných.

 

Zaposlouchejme se nyní do písně půvabné ženy východního národu a podívejme se, jakou krásu v působení své kultury vyzařuje.

M.V.