„Oběť“

12.12.2018 14:14

 

V jednom africkém kostelíku si při obětování lidé posílali široký proutěný koš, do kterého každý něco vložil. Byl to takový koš, do jakého se sbírá maniok (strom, z něhož se ve střední Africe sbírá škrob, tedy velký koš – pozn. překl.) V poslední řadě kostela seděl chlapec, který se zatajeným dechem sledoval koš putující od lavice k lavici. Přitom vzdychal a trápil se myšlenkou, že nemá vůbec nic, co by Bohu obětoval. Koš se přibližoval, až se zastavil u něho. A najednou si k úžasu všech tento věřící chlapec do košíku sedl a řekl: „Obětuji Pánu to jediné, co mám – sebe…!“

 

„Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“ (Řím.12,1)

 

Bruno Ferrero: Příběhy pro potěchu duše

Ilustrace: Eva Lipinová