Plicník lékařský

12.08.2015 12:28

Plicník lékařský 

Pulmonaria officinalis

 

Plicník byl ve středověku oblíbenou a hojně používanou léčivou rostlinou, kdy se k léčení plic používaly převážně rostliny se skvrnitými listy, a to pro podobnost se skvrnami na nemocných plicích (odtud i jméno rodu). Používal se především při plicní tuberkulóze, při kašli, chrapotu a zánětech průdušek.

 

Popis a výskyt

Plicník lékařský je vytrvalá bylina s kalíškovými květy o pěti lístcích, která dorůstá výšky 10 až 35 cm a je na povrchu chlupatá. Nápadným znakem je dvojí zbarvení kvítků, které jsou zprvu červené, později (po opylení) fialové až úplně modré. Zajímavé je, že všechny barvy najdeme vedle sebe. Další zajímavostí jsou často se vyskytující bílé skvrny na listech.

 

Plicník lékařský roste hojně ve světlých hájích, stinných listnatých lesích, na okrajích lesů a v křovinách s vlhčí a hlubokou půdou. Daří se mu od nížin až po podhůří. Nejlépe se rozrůstá na teplých vápencových podkladech. 

Na zahrádce se dá pěstovat v mírně vlhké humózní zemině, nejlépe se zetlelým listím.

Pro svou nenáročnost se plicník někdy pěstuje jako časná medonosná rostlina, poskytující včelám často již od konce března hojnost nektaru.

 

Užívaná část- kvetoucí nať

V dubnu a květnu se u země odstřihuje nebo seřezává kvetoucí nať, která se nesmí pomačkat a hned po sběru se rychle suší ve stínu na dobře větraných místech v tenkých vrstvách buď přirozeným teplem nebo uměle při teplotě do 40 °C. Při sušení lze byliny převracet, aby sušení probíhalo rychle a plicník si zachoval původní zbarvení. Při pomalém sušení bylina zčerná. Můžeme také sbírat  řapíkaté listy letních růžic. Správně usušená bylina je světlezelené barvy, bez pachu a má poněkud slizovitou chuť. Musí se uchovávat v dobře uzavřených nádobách.

 

 

Léčivé účinky

 

Název byliny napovídá, že největší síla plicníku míří do oblasti dýchací soustavy, zejména plic. Může být indikován na všechny plicní neduhy – zápal plic i průdušek, zahlenění plic, dráždivý kašel (razantně usnadňuje vykašlávání) a astma. Plicník se osvědčil i při vleklých plicních onemocněních starších lidí. 

Protizánětlivě působí i na sliznice trávícího traktu. Používá se ve formě odvaru. Odvar z plicníku léčí záněty průdušek, hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávícího ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě. Jeho účinnost zvyšuje měsíček, šalvěj, řepík nebo tymián. Slavný bylinář Kneipp doporučoval při plicních onemocněních směs stejných dílů plicníku a libečku.

Nezanedbatelný je také příznivý vliv plicníku na lymfatická onemocnění.

 

 

K zevnímu použití se připravuje zápar nebo odvar, který slouží k omývání hnisajících ran a hemoroidů, kde se uplatňuje protizánětlivý, změkčující a svíravý účinek. Používá se i k přípravě teplých obkladů.

 

Vzhledem k přítomnosti alkaloidů  by se plicník neměl užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám.

 

Použití v kuchyni

V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek

 

 

 

Způsob použití

Čaj z plicníku lékařského

2 kávové lžičky sušené nati plicníku lékařského zalijeme 200 mililitry vroucí vody, necháme vyluhovat a poté podáváme 3x denně. 

 

Odvar

1-2 lžíce řezané natě na ½ l vody

Necháme krátce povařit a 5 minut ustát. Můžeme osladit medem. 

Teplý čaj pijeme při onemocnění dýchacích cest, nebo jej zevně používáme k omývání řezných a tržných ran, nebo při hemeroidech.

 

Rady našich babiček

Nálev proti vypadávání vlasů

1 lžíce plicníku, 1 lžíce přesličky 

Směs přelijeme 1/2 litrem vařící vody, necháme pod pokličkou 15 minut stát. Přecedíme a používáme jako prostředek proti vypadávání vlasů. Vnitřně užíváme 2 krát denně 1 šálek, zevně provádíme obden masáže vlasové pokožky.

 

 

Použitá literatura: M.D. Staňková Bylinky pro děti a maminky