Poslední den v roce
Poslední den v roce zvláštní kouzlo má,
vzácnou příležitostí k novým rozhodnutím být se zdá.
Člověk zpět se ohlíží
po uplynulém dění,
hodnotí a bilancuje,
věří a doufá, že se jeho život s novým rokem změní,
že najde řešení všech potíží,
s nectnostmi a zlozvyky že skoncuje.
Jeden rok odchází
a druhý na dveře již klepe,
kéž našemu duchu odvaha ke změně neschází
a srdce pro Světlo jen tepe.
Děkujeme za vše krásné, co nás v uplynulém roce potkalo,
za všechny dary, jichž se nám milostivě dostalo,
za chvíle, kdy naše srdce plesalo.
Poděkujme však i za chvíle těžší, nepříjemné,
jež pro nás zkouškou byly,
abychom odhodili všechno temné
a v světlém chtění zesílili,
prokázali věrnost, již jsme přislíbili.
Nepoddávejme se však lítosti, to nic platno není,
z chyb vezměme si poučení
a vykročme s novým odhodláním vpřed
a napněme k světlému cíli všechno chtění,
by lepšími jsme byli my i celý svět,
by dosáhli jsme harmonie, zušlechtění,
by svět byl zase plný lásky, plný krás
a celé Stvoření radovat se mohlo z nás.
Opět nový rok nás vítá,
nespočet možností k růstu a tvoření nám skýtá,
vejděme do něj s radostným očekáváním, nadějí a odvahou
a kráčejme dál s důvěrou,
že světlé bytosti tu s námi jsou
a v těžkých chvílích pomohou.
Vznešenou touhou sloužit Světlu nechme se neomylně vést
tou nejkrásnější ze všech cest,
na jejímž konci pravý domov náš nás očekává
a velkou naději v nás vkládá.
Staňme se pravými lidmi, korunou Stvoření
- jen k tomu upněme své toužení,
vybudujme si Ráj již zde na Zemi.
M.B.