Pošli to dál

17.07.2012 17:42

 

 

 

 

 

Na zlatou tabulku sdílenou Vesmírem zapsat máš číselný vzkaz. Kdybys měl už málo času, jenom pár chvil, kdyby ti dokonce zbýval jen poslední dech, co poslal bys do Kosmu? Stříbrné splavy že to už zvonivě zazpívaly?

Zpátky se díváš a v měděných nádobách zahlédneš planoucí ohně, za nimi jas. Schoulení, chtěli se předkové dávno už ohřát u věštících slov. Neodolatelná touha potkat pozemšťana, svého učitele, a jít ještě dál, vedla tě k hledání čeho si v krystalové podobě, proto v tyglíku bláhově mísíš sloučeniny.

Velmi si přeješ dokonce sám čerpat ze studnice vědy i nevědění lidstva nejen proto, že hledáš štěstí jinam zatoulané, také ani ne proto, že mnozí budou mluvit přezíravě a tvářit se, jako bys tam ani nebyl, nadutě budou před tebou stavět hráze.

Ty však tušíš, že vymete ze dvorku zetlelé listí až jarní mráz, až bude zle, velice zle. Zamotán do vlastních sítí visí už jen na nejtenčí niti dřív dokonalý svět.

Až v krajnosti vcházíváme do Tvých slov, Pane náš, pookřát. Jakoby stříbrné struny se v tom úplně rozezněly a duhový šíp poznání proletěl okolo nás: duchovní člověk je zde a nechává v šlépějích růže a světelný jas, jenž léčí a povzbuzuje.

Jemně a jinak se snovají struktury staré Země, jako když šlechtíš lnové vlákno a poté ho hedvábně tkáš. Neboj se, Kosmické vědomí určitě pošeptá řešení naslouchajícím.

Na čele křišťálová čelenka, prokládaná smaragdy a čímsi dosud neobjeveným, snímá a přijímá pro tebe kosmickou energii. Tak jako je v Sixtinské kapli na dálku téměř dotýká ruka Stvořitelova ruky Adamovy, právě tak potom dostaneš tolik energie, kolik jí budeš potřebovat , vždy po zásluze, protože život se zatím  posune dál, blíž k odpovědnosti, když oční duhovky jsou tvou nezaměnitelnou identifikací. Jen na nás je, aby v Kosmu zavládla láska, naše převeliké bohatství.

Na drobný plíšek, na zbytek zlaté masky, na přívěšek, jenž nosíš na krku, třeba i v poslední minutě napiš svůj vzkaz, jestli také chceš připravit dobrou budoucí historii:

S Otcem a jeho láskou, již předáme, na jedné lodi jsme. Pošli to dál…

 

 

                                                                  Věra Ludíková