Role ženy a muže

28.04.2014 14:24

Dnes ráno se mi zdál zvláštní sen. Nevím, jak se to přihodilo, ale z nějakého důvodu jsme muži a ženy bojovali proti sobě. My ženy jsme dobře věděly, že se nemůžeme mužům postavit tváří v tvář v otevřeném boji, neboť jsme fyzicky slabší. Vymýšlely jsme proto rafinované strategie a síly byly dlouhý čas vyrovnané. Stále jsme se skrývaly i s dětmi. Potom jsme ale přišly na to, jak vyjít ven a předstoupit hrdě před muže, aniž jsme se musely bát porážky. Paradoxně v tomto čase, kdy jsme v sobě potlačily všechny ženské schopnosti a snažily jsme se být bystré, rychlé, silné a nebojácné, v našem nitru neměl v tyto dny místo cit ani něha, nalezly jsme v sobě to, čím vynikáme nad muži a co je dáno jenom nám. Dlouhé dny jsme měřili my i muži své síly, ale dobře jsme věděly, že v boji jsou mnohem schopnější muži. V prostředí plném nepohody a strádání jsme zjistily, v čem jsme vlastně my ženy oproti mužům tak odlišné.

 

Vyšly jsme ze svých úkrytů a každá jsme přišla ke svému muži a ukázala se mu taková jaká je. Z kalhot se převlékla do dlouhých ženských šatů, rozčesala si vlasy a zapůsobila na něj něhou svého citu a půvabem. Probudila v jeho nitru strunu citu a lásky, neboť to je to, co žena umí, co je její silnou stránkou a v čem je silnější než muž. Svěřila se muži, že zjistila, že potřebuje, aby svou sílu použil jako její ochranu a záštitu, jedině tak může pěstovat a rozvíjet své něžnější schopnosti.

 

Každý muž přijal s láskou svou ženu, jen se bál, co tomu řeknou ostatní, že se nechal v boji takto obměkčit nepřítelem. Ale všem mužům se vedlo stejně, a tak opět nastal mír a vytoužená harmonie mezi oběma pohlavími. Obě strany nalezly samy sebe. Zjistily, že každá je stejně silná, ale každá má jiné dary a schopnosti. Jen když bude rozvíjet schopnosti jí darované, pak začne nádherný pestrý a harmonický život, kdy jedno pohlaví chová v úctě to druhé a vzájemně se harmonicky doplňují. Nastal život mnohem krásnější a romantičtější, než dříve, kdy se role obou pohlaví téměř překrývaly.

 

Na pozadí hlubokého dojmu z tohoto zvláštního tak živého snu, kdy jsem si uvědomila, že v našem moderním světě je to téměř skutečně tak, že ženy soupeří s muži, jsou v jedné linii a na stejných pozicích, se mi začalo vybavovat, jak rozdílné mají muži a ženy schopnosti. Platí to bez ohledu na to, jaká je právě doba, jak je technicky vyspělá, zda jsou poměry bohaté či chudé.

 

Muži mají velkou fyzickou sílu. Mohou ji vynaložit v boji k obraně správné věci, nebo mohou vzít do ruky nářadí a přetvářet hmotu, stavět domy, či měnit povrch země a budovat stále něco nového. Žena nikdy neudělá kupříkladu s rýčem tolik práce za stejnou dobu jako muž. Její tělo je od přírody jinak založené, je jemnější. Muž má úžasnou schopnost bystrosti, bdělosti a rychlého úsudku. Má také vůdčí schopnosti. Vše toto může použít v boji či ve své profesi, kde bude vést a rozhodovat.

 

Možná řeknete, že dnešní žena toto vše také hravě zvládne. Ano, tak jako v mém snu, dokáže být muži soupeřkou, aniž by bylo jasné, na čí straně nastane vítězství, ale v době takzvaného boje, nebo zkrátka tehdy, když je žena ve stejné roli jako muž, musí v sobě potlačit svou citovost, jemnost, něhu a půvab. Musí bát rychlá, rázná a rozhodná. Hodnotí se podle množství a kvality viditelně odvedené práce. Nikoli podle toho, kolik do svého působení vložila lásky a jak cituplně se starala kupříkladu o děti. Není tím snad míněno, že by žena neměla chodit do práce, nebo že by měla být v práci vytržená z reality a říkat, že to dělá, tak jak to právě cítí.

 

Práce v ženské roli je jiného druhu. Nedá se zvážit ani spočítat, nejde změřit na čas. Spíše se dá říct, že její působení je hodnotnější podle toho, jak je svým nitrem naladěna na jemnější inspirace a proudění shůry. Jen ona je vybavena ve svém nitru jemnější částí, kterou muž pro svou schopnost hlouběji se ponořit do hmoty a měnit jí a pracovat s ní, již nemá.

 

Žena má být naladěna na neviditelné tvořivé a udržující světlé proudy ve Stvoření. Každý to může pojmenovat jinak- světlé proudy, přírodní zákonitosti či Boží vůle. Má se naučit v nich zachvívat a nechat se jimi cele prostoupit a vést. To její bytosti propůjčuje ono kouzlo, které probouzí v muži touhu chránit zde na Zemi tento vzácný klenot ukrytý v nitru ženy. Bez toho, aby se o to žena jakkoli přičinila jakýmkoli lákáním či umělým zkrášlováním svého zevnějšku, muž se stane oním rytířem v pravém slova smyslu. Váží si ženy a ctí ji, chrání ji a usnadňuje jí život tím, že sám dělá všechny hrubší práce.

 

To je ono nevyslovené kouzlo mezi mužem a ženou. Není to na prvním místě fyzická přitažlivost, ani společné zájmy. Tehdy, když žena ve svém nitru vystaví chrám Světla a slouží tak Čistotě, tak také i takový muž, který v nic takového nevěří, se snaží v její blízkosti chovat lépe a slušněji. 

 

Pravý muž pak nemůže jinak, než státi se vedle tohoto neviditelného a přesto mocného působení ženy skutečným ochráncem a bojovníkem za Světlo na Zemi. Vše, co bude vykonávat ovlivněn silou pravého ženského působení, bude krásné a ušlechtilé. Budování a přetváření Země takových mužů vedle čistých žen Zemi zkrášlí a pilnou postupnou prací ji jednou uvede do stavu, v jakém již dávno měla být. Aby vše, co zde na Zemi vzniká, staví se a vyrůstá, mohlo být obrazem světlých výšin ke cti a chvále Stvořitele.


 

Konec první části