Sebepřijetí a právo na emoce

28.10.2019 16:39

 

 

V dětství nám bylo často říkáno, že abychom byli přijatí, musíme být hodní, nevyčnívat, dělat to, co ostatní, neprojevovat své emoce jak potřebujeme, protože to se prostě nehodí.

Ať to bylo nastavení v rodině, ve škole či společnosti. Jenže toto vše v nás následně vyvolává pocit, že musíme být nějací, abychom byli přijímáni svým okolím a milováni. Zaměřujeme pozornost na hodnocení zvenku. Věty typu, když budeš zlobit, nebudu tě mít ráda; nebreč, nemáš důvod. Dále známkování ve škole, neustálé posuzování a hodnocení. Je toho spousta.

Pozornost věnujeme venkovnímu prostoru a to v nás může vyvolat zmatek a chaos. Nemáme svou pozornost u sebe uvnitř. Je třeba pozornost obrátit do svého nitra, do své duše či srdce, jedno jak to nazvete. Dovolte si prožívat či vnímat i negativní emoce a pocity, které tam najdete. Smutek, pláč, zlost, jakékoliv emoce, které vnímáte. Dejte jim pozornost, prožijte je, pokud potřebujete, přijměte je, dejte jim lásku a nechte je odejít.

I tyto emoce jsou přirozenou součástí našich životů. Pokud potřebujete emoce zpracovat, běžte někam, kde vás nebude nikdo rušit a dovolte si je projevit. Není třeba si je vybíjet na ostatních. Nejste oběti a můžete s tím pracovat samostatně, či za pomoci terapeuta. Další možností je se z toho vypsat, napsat na papír a třeba spálit. Jít do přírody a jen zhluboka dýchat, příroda je velká léčitelka. Nástrojů je mnoho.

Potlačením těchto emocí ztrácíte svou energii, sílu a moc, která je nekonečná. Dovolte si mít právo na všechny emoce, které máte. Přijímáte tak vaše důležité části, které vedou k vaší celistvosti, větší spokojenosti, štěstí a radosti. Konejte v lásce a trpělivosti sami k sobě.

 

S láskou Miriam Arianna
miriam-arianna.webnode.cz