Sněhová vločka

06.02.2015 09:52

 

Sněhová vločka z nebe se tiše snáší,

leskne se, třpytí a čistotou září,

do duše mír, do očí jas nám vnáší.

Něžně nás hladí a konejší

všechny smutky včerejší.

 

Zářivá a čistá jako ona toužím být,

duchovní své roucho směti vybělit,

viny své moci odčinit,

do budoucna nésti čistý štít.

 

Chci do tmy jako svíce zazářit,

jejíž plamen nikdy neuhasne,

lidská srdce toužím oblažit,

rozhořet v nich cit pro vše krásné,

lásku, naději a víru zase oživit,

spící duchovní jiskru probudit.

 

Zasněžená krajina kouzlem svým nás jímá,

oslnivým třpytem světlé úrovně připomíná.

Při pohledu na ni klid se v duši rozhostí

a lidské srdce zaplesá,

raduje se a přetéká vděčností,

za dary, jež skýtají nám nebesa.

 

 

 

Martina Burešová

 

Ilustrace:© Aneta Mišovie