Stravování podle ročního období – Léto
Přirozené je uzpůsobit svůj jídelníček ročnímu období a jednoduše jíst to, co v danou dobu zraje. Pokud člověk žije v rytmu přírody a stravuje se převážně z vlastní zahrady, přirozeně mu vyplývá jaké ovoce, zeleninu, plané rostliny či jiné plody v ten který čas má jíst. Jde a jednoduše si vše po uzrání utrhne.
Každé roční období přináší něco jiného. To co zrovna venku roste, je to, co našemu tělu prospívá. V létě náš organismus potřebuje zchladit (čerstvé ovoce a zelenina) se svým chladivým a neutrálním charakterem. V zimě je naopak potřeba zahřívat a vyživovat ledviny a upřednostňovat zahřívající potraviny mající teplejší charakter, kdy čerstvou zeleninu a ovoce omezíme na minimum.
Naši předci jedli hlavně to, co jim příroda sama nadělila, případně to, co sami vypěstovali či v přírodě nasbírali.
Bylo vypozorováno, že v jednotlivých částech roku, v určitém ročním období, se v našem těle energetizují a čistí určité orgány. K nim byly přiřazeny jednotlivé přírodní potraviny, které tento proces usnadňují a na daný orgán působí podpůrně. Těchto poznatků a pozorování, vycházejících z tisíce let starých (východních) systémů, můžeme i dnes využít v sestavování našeho jídelníčku.
Stravovat se v souladu s přírodou znamená, vybírat si potraviny podle tělesné soustavy jedince nebo právě probíhající roční doby, čímž dosáhneme toho, že organismus po celý rok oplývá dostatkem energie a tekutin a může splňovat všechny požadavky, které na něj klademe.
Je třeba vzít v úvahu i duševní stránku, kdy i naše emoce ovlivňují zdraví našeho organizmu.
Přirozené je uzpůsobit svůj jídelníček ročnímu období a jednoduše jíst to, co v danou dobu zraje. Pokud člověk žije v rytmu přírody a stravuje se převážně z vlastní zahrady, přirozeně mu vyplývá jaké ovoce, zeleninu, plané rostliny či jiné plody v ten který čas má jíst. Jde a jednoduše si vše po uzrání utrhne.
Každé roční období přináší něco jiného. To co zrovna venku roste, je to, co našemu tělu prospívá. V létě náš organismus potřebuje zchladit (čerstvé ovoce a zelenina) se svým chladivým a neutrálním charakterem. V zimě je naopak potřeba zahřívat a vyživovat ledviny a upřednostňovat zahřívající potraviny mající teplejší charakter, kdy čerstvou zeleninu a ovoce omezíme na minimum.
Naši předci jedli hlavně to, co jim příroda sama nadělila, případně to, co sami vypěstovali či v přírodě nasbírali.
Bylo vypozorováno, že v jednotlivých částech roku, v určitém ročním období, se v našem těle energetizují a čistí určité orgány. K nim byly přiřazeny jednotlivé přírodní potraviny, které tento proces usnadňují a na daný orgán působí podpůrně. Těchto poznatků a pozorování, vycházejících z tisíce let starých (východních) systémů, můžeme i dnes využít v sestavování našeho jídelníčku.
Stravovat se v souladu s přírodou znamená, vybírat si potraviny podle tělesné soustavy jedince nebo právě probíhající roční doby, čímž dosáhneme toho, že organismus po celý rok oplývá dostatkem energie a tekutin a může splňovat všechny požadavky, které na něj klademe.
Je třeba vzít v úvahu i duševní stránku, kdy i naše emoce ovlivňují zdraví našeho organizmu.
Pět proměn energie v průběhu roku
Ve východní tradici se rok rozděluje na pět období, ke každému jsou přiřazeny určité orgány a podpůrná strava.
Léto
V červnu začíná biologické LÉTO. Podle východní medicíny spadá léto do elementu ohně, kdy tento element představuje velký jang. V létě je energie nejaktivnější a nejteplejší, jdoucí do všech stran, dominuje energie, která jde do prostoru. Je horko, sucho. Potrava by tomu měla odpovídat. Zvýšíme podíl zeleniny a to především zelené, listové. Budeme využívat všechny natě. Kořenové zeleniny bude méně. Doba tepelné úpravy se zkrátí. Velkou část našeho jídelníčku by měly tvořit saláty ze syrové zeleniny a čerstvé ovoce. Také můžeme zvolit presované saláty ze syrové zeleniny smíchané se solí, stlačené na několik hodin. Základem zůstává zelenina, jen krátce tepelně upravená.
V létě je nejaktivnějším orgánem SRDCE, které je tak na vrcholu energetického náboje. Záleží na nás, zda ho svým přístupem zatížíme, nebo posílíme. Párovým orgánem je TENKÉ STŘEVO. V tomto období se čistí naše srdce a tenké střevo. Tradičně se jim přiřazuje ČERVENÁ barva a HOŘKÁ chuť, která VYSUŠUJE.
Životní etapa odpovídá MLÁDÍ. Klimatické podmínky odpovídají HORKU. Převládající smysl je ŘEČ.
Srdce zatěžuje:
všechny negativní vlastnosti odkloněné od lásky, činnost se zlými úmysly, stres
Káva, černý čaj, alkoholické nápoje, kouření, maso a živočišné tuky, rafinované oleje, chemické konzervační látky v potravinách i v kosmetice, chemické léky. Pokud jíme nadbytek stravy, která nás zahřívá zevnitř (smažené, tučné, pečené, pražené…), je to pro srdce nadměrná zátěž.
Pokud je srdce oslabeno, je snížené vědomí, chaotické myšlení a zhoršuje se vnímání. Pokud je srdce dlouhodobě přetíženo dostavují se poruchy spánku, neklidné sny, bušení srdce, zrychlený tep.
Srdce posiluje:
Pozitivní vlastnosti: lidumilná šlechetnost, dobromyslnost, velkomyslnost, radost, veselost, vděčnost
Ovoce a zelenina a šťávy z nich, byliny, oleje za studena lisované
POTRAVINY PODPORUJÍCÍ SRDCE A TENKÉ STŘEVO:
Obiloviny: Kukuřice (ochlazuje), rýže dlouhozrnná, červené jáhly, quinoa, amarant, pohanka pouze doplňkově
Luštěniny: červená i žlutá čočka, hrách, fazole, cizrna, červené fazole adzuki
Používáme méně soli, sojové omáčky, masa a tuku
Zelenina: listová zelenina- saláty, řeřicha, mangold, čínského zelí, čekanka, pampeliška list, štěrbák, špenát, kapusta, rukola,
ředkvička, kedlubny, červená řepa
Nejvhodnější kuchyňská úprava: napařování, blanšírování, presování zeleniny
Bylinky: dobromysl, muškátový květ, tymián, rozmarýn, majoránka, jablečník, srdečník, pelyněk. Možné použít i preventivně proti hromadění vody v organizmu.
Ovoce: brusinky, rybíz, třešně, jahody, višně, maliny, melouny
Nápoje: zelený čaj ochlazuje, ovocné a zeleninové šťávy, ledinková voda, bylinkové čaje a výluhy ve studené vodě
Jak jíst v létě?
- Omezujeme množství živočišné stravy a tuku.
- Část zeleniny můžeme dále připravovat na oleji.
- Ideální příprava zeleniny na léto je napařování, nishime a vaření ve vodě.
- Tepelně upravujeme zeleninu jen krátce a jíme a konzumujeme i část zeleniny v syrovém stavu.
- Denně si k jídlu přidáváme presované čí syrové saláty a krátce kvašenou zeleninu.
- Snižujeme podíl kořenové zeleniny ve prospěch salátů a naťové zeleniny. Natě přidáváme i do vývarů
- Častěji zařazujeme zeleninu, co zrovna roste, jako květák, brokolici, ředkvičky ap.
- Zeleninové vývary vaříme krátce, stačí 10 – 20 minut.
- Zařazujeme kukuřici jak v podobě kukuřičné mouky, krupice, polenty, ale i celého čerstvého vařeného klasu.
- Z obilovin je nejvhodnější dlouhozrnná rýže natural. Pokud zařazujeme jáhly, tak spíše v chladnějších dnech a kombinujeme je s rýží, nebo s kukuřicí.
- Pohanku v létě nekonzumujeme, ponecháme si pouze mouku jako doplněk k přípravě těsta a knedlíků.
- Luštěniny konzumujeme často v kombinaci s obilovinou a zeleninou, ale jejich množství snížíme.
- V létě raději nesmažíme, pouze zřídka a ne v horkých a teplých dnech.
- Ideální kuchyňská úprava v létě je krátké vaření ve vodě, dušení a restování.
- Jídlo by mělo být lehké, řidší, málo zahuštěné a hodně barevné, zařazujeme červenou barvu.
- Ovoce v tomto období můžeme konzumovat častěji a syrové, využíváme to, co zrovna dozrává.
M.V.