Úloha ženy - 1.část

11.05.2015 14:27

 

Před časem se v jednom hamburském deníku objevil článek s mnohoznačným titulkem: "Ženy jsou příčinami onemocnění mužů." V tomto článku se píše o obtížích, kterými muži v rostoucí míře trpí změnami mužské a ženské role. Lékaři a psychologové registrují stále častěji depresivní a psychosomatické potíže mužů, nezvládajících konflikty, které nová rovnoprávnost s sebou přináší. Jistě lze říci: dobře jim tak, klidně mohou někdy i trpět, když oni sami po staletí trápili ženy svou arogancí. Ale je zvláštní, že podle výsledků průzkumů netrpí - podle vlastních slov - nevyvážeností změny jen typičtí patriarchové, nýbrž i takzvaní "noví mužové", tedy ti "pokrokoví" a "otevření".

Nevyváženost - zdá se mi, že je to rozhodující pojem v jinak potřebném hnutí, které se dnes prosazuje pod vlajkou emancipace. K dosažení harmonie je jistě zapotřebí změny myšlení na obou stranách, s přestavbou hodnot však musí začít žena.

Škoda, že první známky vnitřního ztišení se a nového pohledu na hodnoty v emancipačním hnutí jsou rádoby pokrokovými novináři znevažovány a označovány jako "neokonzervativní směr". Staví na pranýř změnu v myšlení některých feministek i znovuobjevování hodnoty tichého působení ženy v kruhu rodiny a vlastní tvůrčí činnost, místo aby v tom viděli nadějné  vyhlídky.

 

Anne Morrow Lindberghová

Anne Morrow Lindberghovou, ženu známého letce, který poprvé přeletěl oceán, ženu, která jako první Američanka dostala pilotní průkaz a často doprovázela svého muže na dlouhých letech jako radiotelegrafistka, nemůže už z těchto důvodů nikdo podezřívat z ideologie ženy starající se pouze o domácnost, což je často vytýkáno tzv. "neokonzervativním" ženám. Literární dílo A. M. Lindberghové vzniklo v těch několika málo hodinách, které si pro sebe vyšetřila jako manželka a matka šesti dětí. Její útlá knížka "Mušle v mé dlani", kterou napsala během jednoho svého týdenního pobytu u moře, obsahuje mnoho moudrých myšlenek a názorů, které se týkají úlohy ženy.

Podle A. M. Lindberghové měly ženy dříve, ať už si to uvědomovaly či ne, více "centrických" sil, tedy takových, které sloužily vnitřní koncentraci. A. M. Lindberghová to zdůvodňuje tím, že ženy tehdy vykonávaly více tvůrčích prací, a píše: "Nic nám nedá tolik síly jako tvůrčí práce, i když jsou to jen skromné činnosti jako šití a vaření. Pečení chleba a tkaní, zavařování a vyučování dětí a zpívání s nimi dávalo určitě více síly než úloha rodinného řidiče a nakupování konzerv v samoobsluhách... Tvůrčí a rukodělná činnost z vedení domácnosti téměř vymizely... V domácnosti stejně jako v ostatním životě se mezi ducha a ruku položil závoj technizace."

O něco dále A. M. Lindberghová pokračuje: "Hladovíme, protože se nám nedostává vědomí nepostradatelnosti nebo smysluplného práva na existenci. A protože nevíme, co nám schází, vyplňujeme prázdnotu zábavou. Máme tendenci ... naše tvůrčí prameny vyčerpávat, místo abychom je znovu naplňovaly." Nakonec klade rozhodující otázku: "Byly jsme úspěšné, když jsme pracovaly na okraji a ne v centru?" A odvažuje se na ni odpovědět takto: "Život moderní ženy směřuje stále více ke stavu, který je možno označit slovem 'rozervanost'. Ve stálé rozervanosti se nedá žít. Její úsilí je rozdrobeno do tisícera zájmů. Žena však musí naopak zcela vědomě podpořit snahy, které odporují odstředivým silám dneška."

Intuitivně A. M. Lindberghová ví, "že žena i zde musí učinit první krok a v jistém smyslu byla vždycky pionýrem", a říká: "Ještě do poslední generace byla žena omezena v možnostech úniku do vnějšího rozptýlení hranicemi své existence, které jí byly určeny, byla donucena obracet se do svého nitra. A tento pohled dovnitř jí dal skrytou sílu, kterou muž ve svém životě orientovaném do vnějšího světa nalézal jen zřídka. Ale v našich dnešních snahách o emancipaci, o prokázání své rovnoprávnosti jsme se nechaly - snad příliš samozřejmě - svést k tomu, abychom začaly s muži v denním životě soutěžit - na úkor našich nejvlastnějších životních sil."

A. M. Lindberghová žádá zcela radikálně: "Žena musí nalézt cestu zpět ke svým vlastním životním silám a obnovit spojení vedoucí ke zdroji těchto sil, aby zachránila sama sebe."

Musí to ale udělat nejen pro svou vlastní záchranu, nýbrž i pro záchranu rodiny, lidské společnosti a snad dokonce i naší planety.

 

Foto: MV