Volání

16.05.2014 15:53

 

 

Když zastavím se po celém dni,

zklidním se a v nitru naslouchám,

tu slyším tiché volání…

Co je to? Vždyť jsem tu sám…

 

To svého ducha slyším volání:

osvoboď se, vzhůru leť,

ať v letu nic Ti nebrání,

neotálej, začni hned.

 

Odhoď, co Tě tíží a ještě poutá k Zemi,

rozluč se s nešvary a závislostmi všemi.

Místo nich zasaď samých ctností růže,

kéž zahrada Tvého ducha opět kvésti může.

 

Pak srdce Tvé radostnou píseň bude pět,

jako skřivan zjara do výše vznese se,

líbezným zpěvem rozezvučí celý svět

a občerstvující posilu mu přinese.

 

 

Martina B.

 

Foto: M.V.