Vrbovka malokvětá

08.09.2015 09:30
Vrbovka malokvětá
Epilobium parviflorum Schreb.
 
 
Vrbovka malokvětá je též nazývána ohňová rostlina. Ačkoli její existence je již dávno známá, velkou zásluhu o její léčebné využití v nedávné době má především rakouská bylinářka Maria Treben. Od té doby se vrbovka malokvětá stala známou léčivou rostlinou v boji proti onemocnění prostaty. V Tyrolích se prý tato rostlina nazývá Frauenhaar- ženský vlas- možná díky svému ochmýření. 
 
 
Popis a výskyt
Vrbovka malokvětá je vytrvalá rostlina. Má přímou, tuhou lodyhu, která je 25 - 90 cm vysoká. Vrchol lodyhy je i před rozkvětem přímý. Listy jsou obvykle vstřícné, krátce řapíkaté.  Tato bylina kvete malými, načervenalými, bledě růžovými, nebo téměř bílými květy, které vykvétají na podlouhlém úzkém semeníkovém lusku, ze kterého vylétají po otevření semena opatřena bílým chmýřím.
Vrbovek je však velmi mnoho druhů a to vyvolává určitou nejistotu. Léčivé vrbovky např. vrbovku horskou, chlumní a růžovou poznáme podle jejich malých květů, které jsou červenavé, bledě růžové a někdy takřka bílé barvy.  
 Nesníme je však zaměnit s vrbovkou chlupatou a vrbkou úzkolistou, které dorůstají výše asi 150 cm. Obě mají květy velké purpurově červené.
 
Vrbovce malokvěté se daří na vlhčích stanovištích v polostínu. U nás je rozšířena v pobřežních houštinách, příkopech a na vlhkých pasekách, na krajích lesů a cest od nížiny do podhorského pásma. Dříve byla považována za plevel. 
 
Užívaná část- kvetoucí nať s listy
U léčivých druhů vrbovek sbíráme celou rostlinu, tedy stonek, listy i květy. Rostlina se dá lehce ulomit, a tak ji při sběru ulomíme v polovině, neboť z lodyhy mohou vyrazit opět nové postranní výhony. Vždy musíme pamatovat na to, abychom se k vzácným darům přírody, jimiž léčivé byliny jsou, chovali šetrně.
Byliny sušíme na stinném vzdušném místě zavěšené stonkem vzhůru, či uměle, kdy teplota nesmí přesáhnout 40 stupňů. 
 
 
 
Léčivé účinky
 
Vrbovka malokvětá je léčivou rostlinou, která je nenahraditelná při léčbě všech onemocnění prostaty. Její účinky jsou taktéž výrazné při chorobách či zánětech ledvin a močového měchýře. Vrbovka upravuje pružnost močového měchýře a je účinná proti jeho otokům. Má i močopudný a protizánětlivý účinek.
Pomáhá při obtížích souvisejících se zbytněním prostaty - příznivě ovlivňuje její činnost  a řeší případné problémy, které s ní souvisí (bolestivost, nutkání k močení, drobné úniky moči) Tuto bylinu by měli muži užívat preventivně od 40. roku věku, neboť snižuje riziko nádorů a zánětů prostaty. Podle Marie Treben vrbovka pomáhá dokonce i při rakovině močového měchýře.
Můžeme jí užívat  při potížích zažívacího traktu, poškození sliznice úst, proti tvorbě zánětlivých výpotků, a také při krvácení konečníku a menstruačních potížích. Vrbovka malokvětá je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organizmu. Je hojně využívána v čajových směsích čistících krev.
 
Zevně je tato bylina vhodná pro hojení ran.
 
 Vrbovka se nesmí užívat v případě srdečního onemocnění a při výskytu otoků všeho druhu.
 
 
Způsob použití
Čaj: 
1 vrchovatá čajová lžička na 1/4 litru vody,  spaříme a necháme krátce vyluhovat. Pijeme jen dva šálky denně. Ráno na lačno a večer půl hodiny před večeří.