Zachraňme svět!

16.06.2014 13:14

 

                                                               

Je opravdu ironií, že navzdory velkému množství různých rozumových vědomostí si lidstvo není schopno uvědomit vážnost současné situace, související s jeho vlastním přežitím. Nebo lépe řečeno, i by snad bylo schopno si toto uvědomit, jen jednoduše … nechce!

Abychom tedy prolomili dnešní, přímo potrestání hodný nezájem o takovou důležitou otázku, jakou je přežití lidského druhu na Zemi, podívejme se důkladněji na jeden ze základních Zákonů universa, na Zákon tíže. Neboť paradoxně, přestože tento zákon a jeho působení z fyziky velmi dobře známe, právě neznalost jeho účinků způsobuje, že naše planeta je strhávána ze své původní dráhy a tlačena směrem k předčasnému zničení.

Neklamné znaky tohoto dění jsou již zcela zřetelně viditelné každému jen trochu vnímavému člověku. Patří k nim například každodenní vymírání několika živočišných druhů, globální oteplování, rostoucí znečištění vodních zdrojů a životního prostředí vůbec, množící se přírodní katastrofy a anomálie, ale také například i zhoršující se vztahy mezi lidmi, rostoucí násilí, terorismus, morální zvrhlost, stávající se běžnou normou, a mnoho, mnoho jiného

Něco se rozhodně děje! Něco mimořádného a výjimečného! Na základě nepoznaných účinků Zákona tíže klesá naše Země postupně do záhuby jako loď, která se potápí. A všechno to negativní, co vidíme v současnosti kolem sebe, je jenom nevyhnutelným důsledkem tohoto jejího klesání.

Ale lidé, zahledění do svých každodenních problémů, o ničem nevědí, nebo jak jsme již psali, spíše nechtějí vědět. Nemají zájem dopátrat se skutečných příčin současného kritického stavu a nehledají skutečné cesty, jak by mohli zabránit nejhoršímu – tedy zhoršení životních podmínek na naší planetě až do té míry, že přestane být obyvatelnou pro lidský druh.

Není samozřejmě smyslem těchto řádků někoho strašit. Avšak nesmírná vážnost situace přímo vyžaduje informování veřejnosti o reálném stavu věcí, aby se potom na základě tohoto poznání učinila razantní, rychlá a účinná protiopatření.

K lepšímu pochopení toho, co se děje, můžeme použít přirovnání naší planety k lodi. Každá loď má na svém trupu zřetelně vyznačenou čáru ponoru, označující maximální možnost jejího zatížení. Nebude-li posádka brát tuto hranici v úvahu a váhou nákladu ji překročí, loď se nevyhnutelně potopí, což bude v podstatě jenom nezvratný důsledek nerespektování účinků zmiňovaného Zákona tíže.

Podobné je to s naší Zemí. I ona má přesně stanovenou, viditelnými vnějšími projevy vyznačenou „čáru ponoru“, tedy maximální míru zatížení, jejíž překročení bude znamenat nevyhnutelné stržení do víru zničení.

Co je však tím „nákladem“, tlačícím naši planetu stále blíže ke zmíněné osudové hranici? K údivu je jím něco, o čem se stále mnozí lidé domnívají, že to nemá žádnou váhu, a přesto to je váha našich citů, myšlenek, slov, jako i viditelných činů.

Je to tak! Podobně jako atmosférický obal, obepínají naši Zemi i oku neviditelné, jemnohmotné obaly, tvořené citovými a myšlenkovými formami. A také samozřejmě i formami lidského slovního projevu. I tyto formy mají určitou hmotnost, přímo úměrnou jejich kvalitě. To znamená, že formy, vytvořené negativními city, myšlenkami a slovy, jsou těžké a hutné, zatímco city, myšlenky a slova čistšího a ušlechtilejšího druhu tvoří formy jemnější, lehčí, přímo povznášející.

Slovo „povznášející“ skutečně vyjadřuje účinek, jenž má všechno dobré, čisté a ušlechtilé v jemnohmotných úrovních kolem naší Země. A právě v poznání a využití této zákonitosti spočívá nutná pomoc lidstva své rodné planetě, a tím samozřejmě také sobě. Tato pomoc spočívá v zušlechtění, zjemnění a očištění jemnohmotných obalů kolem naší planety, které ji potom svojí lehkostí začnou pozvedat výše, a tím vzdalovat od oné osudové a kritické hranice, v jejíž blízkosti se v současnosti nacházíme.

Jak to učinit? Velmi jednoduše: v každodenním životě je třeba se více zaměřovat na kvalitu, tedy čistotu a ušlechtilost všeho, co cítíme, myslíme, mluvíme a činíme. A čím více bude na Zemi lidí vědomě jednajících tímto způsobem, tím více se zušlechtí, zjemní a prosvětlí doposud lehkomyslně a v nevědomosti vytvářené světy negativních, těžkých a zhoubných jemnohmotných forem, jež nyní neúnosným způsobem zatěžují naši planetu.

Jestliže tedy chceme zachránit nádhernou Zemi, trvale strhávanou dosavadním způsobem myšlení a cítění naprosté většiny jejích obyvatel do záhuby, musíme se bezpodmínečně změnit. Lidé již jednoduše nemohou jít svým žitím tak, jak byli zvyklí doposud, protože Země, každodenně nanovo obtěžkávaná jemnohmotnou špínou jako kalným bahnem, to už dlouho neunese. Jestliže to takto půjde beze změny ještě několik let, je s námi konec! A nezvratitelným znamením tohoto konce bude objevení se černé díry v blízkosti naší sluneční soustavy, která svými gravitačními silami začne postupně a nenávratně vtahovat naši planetu do předčasného, nízkostí lidí způsobeného rozkladu.

Je proto bezpodmínečně nutné, aby všechny nízké city, myšlenky, slova i činy byly co nejdříve, pokud možno okamžitě, přetvořeny a přetransformovány do ušlechtilejší podoby. Lidský druh se musí vzdát neustálého tvoření jemnohmotných olověných mračen, plných závisti, nenávisti, touhy po moci a po zisku, povrchnosti, vulgárnosti, smyslnosti, nesnášenlivosti, nespravedlnosti, necitlivosti, lhaní, útlaku, nepřejícnosti a mnohého dalšího.

Namísto toho je potřebné, aby rozkvetla nádhera lidské sounáležitosti, vzájemné pomoci, soucitu, upřímného přátelství, čestnosti, nezištnosti, přání dobra druhým, niterná čistota, spravedlnost, ušlechtilost a další dobré vlastnosti.

Nechť se tedy stane každý z nás skutečným bojovníkem za Světlo a za záchranu Země. Učiňme ihned to nejdůležitější, co je právě v této chvíli přímo životně důležité učinit. Jediným silným aktem své vůle přesměrujme všechno naše životní snažení na dráhu dobrého chtění. Naše dobré chtění ať se stane základem, z něhož ve vší přirozenosti a zcela nenásilně vyplynou naše city, myšlenky, slova a viditelné činy. Tím pomůžeme nejen naší planetě, ale také sami sobě, protože se konečně staneme skutečně plnohodnotnými osobnostmi, správně stojícími ve Stvoření, osobnostmi, jež jsou zbaveny vší nedůstojné nízkosti.

Nyní, nebo nikdy! V hodině dvanácté, v čase blížícího se nejvyššího ohrožení Země ve chvíli, kdy se rozhoduje o bytí a nebytí lidstva, se rázem stávají bezpředmětnými všechny uměle vytvořené bariéry, které nás od sebe oddělovaly. V této chvíli je totiž úplně jedno, k jakému vyznání víry se hlásíme, jaké jsme rasy, národnosti či politického přesvědčení. V této chvíli jsme především spoluobyvateli planety Země, nacházejícími se na jedné „lodi“, kterou buď společně s vypětím všech našich sil zachráníme, nebo spolu s ní půjdeme všichni „ke dnu“.

Na každém z nás proto spočívá nesmírné břemeno zodpovědnosti. Buďme si toho vědomi a s plnou vážností začněme činit to, co za nás nemůže učinit nikdo jiný. Se záchrannými „pracemi“ začněme okamžitě. Ještě dnes! Protože zítra může být již pozdě!



 

PS. Jen se pro potvrzení výše napsaného zkusme na chvíli přenést na jakékoliv fotbalové či hokejové utkání a zaposlouchejme se do reakcí diváků. Určitě se zhrozíme nad tím, co si v hledišti vyslechneme.

A přitom podobné „každodennosti“ jsou pařeništěm toho nejnižšího bahna, té nejodpornější špíny a nízkosti, kterou je neustále znovu a znovu zatěžována naše planeta.

A zcela to samé se na citové a myšlenkové úrovni děje při sledování různých televizních programů nebo při čtení takzvaného bulvárního tisku. Běžme jen například na chvilku do restaurací a pohostinství, vyslechněme si rozhovory dnešní mládeže při zábavě a tak dále. Myslíte si opravdu, že to takto může jít dále? Jak již bylo řečeno, všechno ve Stvoření má svoji dopředu pevně stanovenou hranici, a žel, lidstvo se právě k jedné hranici ohrožení další existence života na Zemi strašlivě rychle přibližuje.

 

Milan Šupa

Slovenské občianske združenie pre posiľňovanie mravov a ľudskosti

www.pre-ludskost.sk

Ilustrace: © Eva Lipinová - Světlo pro Zemi